Vlákno názorů k článku
OSVČ by se mohly zvednout odvody na pojistné na úroveň zaměstnanců
od Aaronka - Nevím, proč se stále píše: o kóólik platí...
-
Vysvětlím Váš omyl: zaměstnanci se z hrubé mzdy sice strhává 2944, zaměstnavateli pak dalších 11233 za onoho zaměstnance. Podobně pak zdravotní poj. není jen 2039, ale o 4077 víc.
Vámi uvedený ekvivalent soc.poj. nastává při hrubé mzdě necelých 9600...
V posledních letech jsou tato čísla na výplatních lístcích již běžně.
Ostatní námitky nijak nerozporuji, navíc je nutno vzít v úvahu 4-5-týdenní dovolenou zaměstnanců a bezstarostnost v hledání zakázek, i když ono dělat třeba nějaké nesmyslné papírování, jen aby se něco dělalo, taky není žádná slast. -
Ale no samozřejmě že vždy nastupuje ještě odvod zaměstnavatele, jsem účetní. Právě proto hovořím jen o platbě zaměstnance, protože se stále píše, že právě "zaměstnanec" platí víc než OSVČ. Za ně platí ještě zaměstnavatel, my žádného nemáme. Proto srovnávám jen platbu min.zálohy na důch.poj. s platbou zaměstnance 6,5 % z HM. A to ještě nepočítám, že zaměstnanec je zároveň i nemocensky pojištěn, kdežto pokud chce být pojištěn i OSVČ, musí si nem.pojištění platit zvlášť. To jen pro upřesnění.
-
Rozdělení daní mezi zaměstnance a zaměstnavatele je arbitrární a nemá příliš význam. Třeba DPH v obchodě taky formálně neplatí zákazník, ale víme, že se promítá do ceny. U práce tomu není jinak:
a. Na začátku má firma nějaké prostředky, které je ochotna dát za nějakou práci živnostníkovi. To je jeho hrubý příjem. Živnostník to následně zdaní, a má čistý příjem.
b. Na začátku má firma nějaké prostředky, které je ochotna dát za nějakou práci zaměstnanci. Musí započítat různé další výdaje (dovolená apod.), rizika (komplikovanější ukončení pracovního poměru) a daně (sociální a zdravotní). Teprve z toho pak vzniká hrubá mzda, kterou ještě různě daní.Co kdyby ve druhém případě byla veškerá daňová zátěž přenesena na stranu zaměstnance, aniž by se to dotklo celkové míry zdanění? (Nechám stranou stávající smlouvy.) Pravděpodobně by zaměstnanci chtěli víc, zaměstnavatelé byli ochotni dávat víc, a výsledek by byl ± stejný.
-
To není zdanění zaměstnance, ale daň z pracovní místo.
Každá trochu větší firma dokáže relativně snadno fungovat v účetní nule a když státy řešili, jak z nich dostat peníze (protože státy jsou živé z firem, ne z lidí), tak přišli na jednoduchou geniální věc, firma které se daří bude mít více zaměstnanců a bude jim více platit. Tak zdanily pracovní místa a tím generují spolehlivé % zdanění dle reálného výkonu firmy.
Kdyby to bylo zdanění zaměstnanců tak na to mají vliv slevy, odpočty a další věci co zaměstnanec může doložit, ale na to nemá vliv nic :) Protože je to zdanění pracovního místa, nikoliv toho zaměstnance jen ten zaměstnanec z toho benefituje v důchodu, pač zaměstnanci jsou voliči a kdyby stát bral něco co by mohli oni mít, tak by začali protestovat, takhle to většina nevidí a ty co vidí si řeknou, no ale mám za to důchod...
reálně tak největší zdanění mají právnické osoby, hned po tom osvč, pak teprve zaměstnanci a nakonec státní zaměstnanci, pač ten jen placen z daní, tudíž peníze se vrací do státní pokladny, tím pádem to není daň a státu je tím pádem jedno jak vysoké budou daně z mzdy :)
-
Můžeme to pojmenovat jak chceme, na výsledek to vliv příliš nemá. Mějme kousek pečiva za 20 CZK + 15% DPH, tedy celkem 23 CZK s DPH. Je jedno, jestli budeme říkat, že zákazník zaplatí 20 CZK + 3 CZK DPH, nebo že zákazník zaplatí 23 CZK a obchod odvede 3 CZK, nebo jestli zákon DPH rozdělí třeba na 1 CZK na straně zákazníka + 2 CZK na straně obchodu. Ve všech případech zákazník zaplatí 23 CZK a dodavatelé (obchod, pekař, distributor, zemědělci, …) si nějak rozdělí 20 CZK. Liší se jen papírování.
Vliv na slevy na dani – v současnosti ani ne, protože slevy IIRC uplatňujeme jen z DPFO, ale ne už ze zdravotní a sociální daně. Ale i kdyby tu nějaký vliv na slevy byl, vyřešit by to byla jen technikáliez která by neměnila pointu.
Nevím, jestli jsem pobral poslední odstavec. Ano, státní zaměstnanec svým způsobem neplatí žádné daně, resp. je tu čistý příjemce. Moc jsem nepobral tvrzení, že OSVČ zaplatí na daních víc než zaměstnanec. Je to založené na předpokladu, že zaměstnanec dostane na důchodu víc, než o kolik zaplatí na daních navíc?
-
Ano firma si to dá do ceny produktu ale o tom se tu nebavíme, bavíme se tu o tom, že chtějí srovnat daně se zaměstnanci, a to by znamenalo, že nám OSVČ by ty daně museli právě snížit, pač my platíme větší daně, než právě zaměstnanci kteří benefitují z toho, že stát hodil zdanění firem právě na pracovní místa a počítá se to tak skrz jejich RČ.
A právě díky tomu i zaměstnanci mají ten větší důchod, pač právě hlasy zaměstnanců jsou rozhodující v tom, jestli stát bude moci holit takhle firmy. Všechny ty dovolené, nemocenské, důchody co mají jsou jen benefit z toho, že mlčí a neprotestují proti míře zdanění. Kdyby totiž zaměstnanci řekli STOP, mi nechceme důchod, nechceme dovolenou, nechceme nemocenskou, nechceme ochranu a zákoník práce, tak by se stát neměl jak vymlouvat, že takhle zdaňuje pracovní místo, ale to oni neudělají a my těžko něco změníme, když je nás desetina.
Daně platí ten, kdo za zaplacení daně ručí. Zaměstnance vůbec netrápí jestli za něj zaměstnavatel odvedl daně, pač jemu domů nikdy exekuce na daně nepřijde, i když ty daně ale jsou údajně jeho, jak je to možné? No jednoduše proto, že to tak úplně nejsou jeho daně...
u DPH taky ručí za zaplacení odběratel, proč asi? No protože to on tu daň platí. V tomhle státě je to tak vším, reálným plátcem je prostě ten, kdo má povinnosti nebo ručení.
-
> Daně platí ten, kdo za zaplacení daně ručí. Zaměstnance vůbec netrápí jestli za něj zaměstnavatel odvedl daně,
Vrátím se k analogii s DPH – jako koncový zákazník neručíte za zaplacení DPH v obchodě. Tedy podle Vaší věty Vás v podstatě nezajímá DPH na výrobky, které kupujete, protože to platí jiní.
Z právního hlediska tomu tak je. Z ekonomického hlediska se ale snad shodneme, že DPH má vliv na koncové ceny zboží, a podobně odvody zaměstnavatele mají vliv na čistou mzdu. Pokud se tedy nebavíme o papírování a odpovědnosti za odvedení daně, ale o dopadu na čistý příjem, nedává moc smysl řešit rozdíl mezi odvody zaměstnance a zaměstnavatele.
-
To je debata ve smyslu co bylo dřív, jestli slepice nebo vejce :)
On by ten zákazník ručil, ale to pro stát je náročné, ale jak to koupí někdo na fakturu tak už podle mě ručí :) Třeba když koupí zákazník něco bitcoinem, tak tam už ručí přímo (vz google)
Ten náš systém je dost složitý a nepřehledný, ale je to jako s průměrnou mzdou, ta je taky daleko od reality. A stejně tak je to s daněmi ale já se říkám spíše faktický stavem, než tím papírovým.
Faktický stav říká, že je zdaněno pracovní místo, nikoliv zaměstnanec. Daň bude stejná, bez ohledu na to zda tam nastoupí zaměstnanec s 10 dětma, důchodce, nebo člověk bez dětí. Jinak by si z těch odvodů mohl zaměstnanec odečítat své slevy, hypotéku a další věci... nemůže, nejsou to jeho daně, jsou to daně pracovního místa které obsadil a které je ve vlastnictví firmy, tedy je zdaněna firma, že si dovolila vytvořit pracovní místo, je to něco jako daň z oken :D
A my tu neřešíme konečnou cenu zboží, řešíme tu, že chtějí zdanit osvč stejně jako pracovní místo, což je naprosto nereálný požadavek. Jelikož osvč není pracovní místo, osvč nepřijde k hotové připravené zakázce, za osvč to nikdo nezkontroluje, nikdo to nepředá, nevyjedná, nezaručí...
ČLÁNKY DO MAILU