Potravinářské průkazy skončily. Šlo o anachronismus, říká Válek

Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Na začátku července skončily potravinářské průkazy. Pomoci by to mělo hned řadě profesí. Jak uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, průkazy byly anachronismem.

Potravinářské průkazy skončily

Od 1. července se díky novele zákona o ochraně veřejného zdraví zrušila povinnost vlastnit potravinářský průkaz. Potravinářský průkaz jsem vždy vnímal jako anachronismus. Možná měl nějakou vypovídací hodnotu v okamžiku, kdy ho praktický lékař žadateli vystavil. Jenže platnost potravinářského průkazu byla doživotní, takže nic neříkal o tom, jak se zdravotní stav jeho držitele vyvíjí, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a dodal, že ve snižování byrokratické zátěže chce pokračovat, ať už v podobě rušení přežitých částí pracovnělékařských služeb nebo zbytečných administrativních povinností živnostníků vůči hygienické službě.

Zrušení potravinářských průkazů přivítali podnikatelé, podle kterých nepředstavovaly pouze zbytečnou administrativu, ale také výraznou finanční zátěž. Za vystavení potravinářského průkazu se platil administrativní poplatek v řádu stovek korun, který za zaměstnance hradí zaměstnavatel. Zrušením této povinnosti čeští podnikatelé ročně ušetří desítky milionů korun. Další úspory budou i v samotném zdravotnickém systému, protože i pro lékaře představovaly potravinářské průkazy další zbytečnou byrokracii, která je odváděla od důležitějších činností, komentoval Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovních ruchu ČR.

Kdo musel mít potravinářský průkaz

Potravinářský průkaz byl nutný jak tam, kde se manipuluje s potravinami, tak i u zaměstnání, kde hrozí potenciální nákaza spotřebitelů infekčním onemocněním. Vlastnit ho přitom museli nejen zaměstnanci, ale také brigádníci, zaměstnavatelé nebo podnikatelé.

Profese, které vyžadovaly držení potravinářského průkazu, definoval zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle § 19 tohoto zákona musely potravinářský průkaz vlastnit osoby, které provozují nebo se nějakým způsobem zapojují do následujících činností:

• provozování stravovacích služeb,
• výroba potravin,
• uvádění potravin do oběhu,
• výroba kosmetických přípravků,
• kadeřnictví a holičství,
• pedikúra a manikúra,
• kosmetické služby
• masérské, regenerační nebo rekondiční služby,
• provozování solária nebo tatérského studia,
• úpravy vod a vodovodů.