Povinnosti OSVČ a zaměstnanců vůči ČSSZ: Jaké jsou v tom rozdíly?

3. 5. 2022

Sdílet

3.5.22 3krát/ Zamyšlení, dotaz, otázka, nevědomost Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek

Zaměstnanci, ale i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají vůči České správě sociálního zabezpečení řadu povinností, které je třeba plnit. V opačném případě se vystavují riziku, že budou platit sankce. Jsou v nich ale výrazné rozdíly. 

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanci to mají s povinnostmi vůči ČSSZ o něco jednodušší. Za ně dělá celou řadu úkonů sám zaměstnavatel. Například je povinen je k ČSSZ přihlásit a odvádět za ně pojistné. Veškerá komunikace s ČSSZ tak probíhá prostřednictvím zaměstnavatele. 

Zaměstnancům však Česká správa sociálního zabezpečení nabízí celou řadu elektronických služeb, díky kterým si mohou zkontrolovat, zda zaměstnavatel své povinnosti splnil a k nemocenskému pojištění ho přihlásil nebo zda za něj odevzdal evidenční list důchodového pojištění, který je jedním ze zásadních dokladů pro výpočet důchodu. 

Přehled nejdůležitějších služeb ePortálu, které lze pro kontrolu využít

Informativní důchodová aplikace (IDA)

Nejjednodušší způsob, jak zkontrolovat, zda máte v naší evidenci uvedeny veškeré doby zaměstnání či podnikání, je využití Informativní důchodové aplikace. Kromě toho, že služba ukáže odhadovanou výši důchodu a informaci, kolik let a dní vám do získání doby potřebné pro nárok na starobní důchod ještě chybí, ji lze zároveň využít ke kontrole evidence. Kompletní přehled evidovaných dob pojištění, který je součástí aplikace, zobrazí veškeré doby pojištění či případné náhradní doby pojištění evidované k datu použití služby. 

Informace o pojistných vztazích zaměstnance

Každý zaměstnavatel je povinen oznámit den nástupu svého zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a den skončení zaměstnání, a to do 8 kalendářních dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání nebo skončení zaměstnání. U zaměstnání malého rozsahu a zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce má zaměstnavatel povinnost podat oznámení o nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. 

Zda zaměstnavatel skutečně toto oznámení učinil, si lze ověřit prostřednictvím služby Informace o pojistných vztazích zaměstnance. Ověření je vhodnější provést s určitým časovým odstupem, neboť může dojít k výjimečným případům zpoždění zápisu dat (např. je-li podání potřeba došetřit).

Náhled na evidenční listy důchodového pojištění

Každý zaměstnavatel je povinen dobu důchodového pojištění svého zaměstnance vykazovat na evidenčním listu důchodového pojištění, a to za jednotlivý kalendářní rok. Současně je zaměstnavatel povinen tento evidenční list odevzdat do evidence ČSSZ po účetní uzávěrce (nejpozději do 30. 5.). Zároveň je zaměstnavatel povinen předat jeho stejnopis zaměstnanci. 

Evidenční list důchodového pojištění je základním dokladem prokazujícím dobu důchodového pojištění plynoucí z vašeho zaměstnání. Pokud chybí, může to mít negativní vliv na vaše důchodové nároky. Zda váš evidenční list do ČSSZ skutečně dorazil, zjistíte snadno právě prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Využít můžete službu Náhled na evidenční listy důchodového pojištění od roku 2004

Povinnosti OSVČ

K hlavním povinnostem OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v případě účasti na nemocenském pojištění OSVČ placení pojistného na nemocenské pojištění a podávání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok. K dalším povinnostem OSVČ patří oznamování rozhodných skutečností (tj. zejména oznámení zahájení, přerušení a ukončení činnosti nebo zániku důvodů pro posouzení činnosti jako vedlejší).

OSVČ a placení pojistného na důchodové pojištění

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost má povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti. Pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší, platí zálohy v případě, že v předchozím kalendářním roce vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a daňový základ za tento kalendářní rok dosáhl výše zakládající účast na důchodovém pojištění, anebo v případě, že se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásí. 

Podání přehledu o příjmech a výdajích

Jestliže je alespoň část kalendářního roku vykonávána samostatná výdělečná činnost, jOSVČ povinna podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok příslušné správě sociálního zabezpečení. Výjimkou jsou OSVČ, jejichž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani, protože ty přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok nepodávají. 

OSVČ a placení nemocenského pojištění

Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ zcela dobrovolná. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), otcovská a dlouhodobé ošetřovné. 

Nárok na dávku nemocenského pojištění vznikne OSVČ při splnění zákonem stanovených podmínek. Jednou z nich je, aby OSVČ každý měsíc zaplatila pojistné na nemocenské pojištění. Minimální měsíční pojistné letos činí 147 Kč. 

Další podmínkou je délka účasti na nemocenském pojištění před vznikem sociální události. Pro nemocenské, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné jsou to tři měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku sociální události. Pro PPM je třeba 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM, z toho minimálně 180 dnů z nemocenského pojištění OSVČ v posledním roce před nástupem na PPM. Nástup na PPM je možný šest až osm týdnů před očekávaným dnem porodu.

Autor aktuality

Jana je redaktorkou a korektorkou Podnikatel.cz. Hlídá a píše aktuální zprávy z byznysu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).