Běžně se stává, že se zaměstnanci těsně před koncem pracovní doby začínají chystat k odchodu. Aby náhodou pracovní dobu nepřekročili. Co na to zákoník práce?
Pracovní doba je dobou, během které je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Tak uvádí § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Když se chystá k odchodu, už nepracuje
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn (§ 81 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.
Jak upozorňuje Státní úřad inspekce práce, v zákoníku práce není výslovně obsažena právní úprava zápočtu doby osobní očisty do pracovní doby. Dobu určenou pro osobní očistu, tedy převléknutí se a přichystání se k odchodu, nelze považovat za výkon práce. Zaměstnanec během ní nepracuje.
ČLÁNKY DO MAILU