V poslední době roste oblina práce na zkrácený úvazek, a to z několika důvodů. Ať už se jedná o péči o děti, přivýdělek k podnikání nebo zdravotní důvody, vždy je potřeba počítat s tím, že takový úvazek ovlivní výpočet důchodu.
Jak píšou Finance.cz, pro důchodové účely je rozhodující zaměstnání, ze kterého je odváděno sociální pojištění. Ze zkráceného úvazku se odvádí vždy sociální pojištění, proto se práce na zkrácený úvazek počítá vždy do doby pojištění ovlivňující důchodové nároky.
Pro přiznání starobního důchodu musí být získána alespoň minimální doba pojištění v rozsahu 35 let. Pro přiznání předčasného důchodu se od října letošního roku zvyšuje minimální doba pojištění na 40 let. Současně doba pojištění ovlivňuje samotnou výši starobního důchodu. Takže institut doby pojištění hraje v důchodové legislativě důležitou roli.
- Odpracovaný rok na zkrácený úvazek se přitom započítává do doby pojištění stejně jako odpracovaný rok na plný úvazek. Z důvodu práce na zkrácený úvazek se odpracované období nijak nezkracuje.
- V případě zaměstnání na dva zkrácené úvazky však nedochází k žádnému zvýhodnění, takže odpracovaný rok na dva zkrácené úvazky se rovněž počítá jako jeden rok.
- Dobu pojištění si přivýdělkem na zkrácený úvazek nezvyšují ani OSVČ.
Praktický příklad: Paní Alice pracovala po celý rok 2023 pro dva různé zaměstnavatele na zkrácený úvazek. Pro důchodové účely se jí započítává doba pojištění v rozsahu 365 dní, stejně jako zaměstnancům pracujícím po celý rok 2023 pro jednoho zaměstnavatele na klasickou pracovní smlouvu na plný úvazek.
V roce 2023 činila minimální měsíční mzda platná pro práci na plný úvazek 17 300 Kč, v roce 2024 činí již 18 900 Kč. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek tedy mohou mít nižší hrubou měsíční mzdu, než je minimální mzda pro plný úvazek. V takovém případě se jim pro důchodové účely za daný rok započítává tato skutečná hrubá mzda.
Legislativou není stanoveno, že pro důchodové účely se započítává alespoň minimální mzda. Při práci na zkrácený úvazek s velmi nízkou hrubou měsíční mzdou je potřeba počítat s tím, že to bude mít negativní vliv na budoucí výpočet starobního, nebo případně i invalidního důchodu.
Praktický příklad: Pan Radim pracoval po celý rok 2023 pouze na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 15 000 Kč. Přestože příjmy pana Radima byly v loňském roce velmi nízké, je na tom za rok 2023 s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu lépe než jeho kamarád Pavel, který byl po celý rok 2023 osobou samostatně výdělečně činnou a platil minimální zálohy na sociálním pojištění. Minimální vyměřovací základ OSVČ za rok 2023 totiž odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši 10 081 Kč.
Souhlasíte s prodloužením věku odchodu do důchodu?
Občané mající současně více příjmů ze zaměstnání či podnikání sice nezískávají vyšší dobu pojištění, ale všechny tyto příjmy vstupují do výpočtu osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé měsíční mzdy za odpracované roky), ze kterého se následně starobní důchod vypočítává.
Praktický příklad: Podnikatelka Hana vykonávala po celý rok 2023 hlavní samostatnou výdělečnou činnost s hrubým ziskem 700 000 Kč a současně si přivydělávala na zkrácený úvazek, přičemž roční hrubá mzda byla 184 300 Kč. Roční vyměřovací základ za rok 2023 pro budoucí výpočet starobního důchodu má paní Hana ve výši 534 300 Kč, jedná se o součet vyměřovacího základu z podnikání ve výši 350 000 Kč (700 000 Kč × 50 %) a vyměřovacího základu ze zaměstnání ve výši 184 300 Kč. (Finance.cz)
