Mnoho penzistů si nějakým způsobem přivydělává. Připomeňte si, jaké musí splnit podmínky, co by měli dodržet a jak je to s daněmi.
Jak píšou Finance.cz, dosažení řádného důchodového věku nepřináší žádné omezení ohledně pracovních možností. V důchodovém věku je tedy možné pracovat např. pro více zaměstnavatelů současně nebo na hlavní pracovní poměr na plný úvazek s nadstandardní mzdou.
V řádném důchodovém věku je možné současně pobírat starobní důchod a mzdu ze zaměstnání. Pokračování v práci při dosažení řádného důchodového věku tedy neodsouvá výplatu starobního důchodu a ani ho nepřerušuje.
Pouze z důvodu dosažení řádného důchodového věku není možné sjednávat pracovní smlouvu ústně. Pracovní smlouva i pracovní dohody (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti) musí být uzavřeny i s příjemcem starobního důchodu vždy písemně.
Přiznání starobního důchodu neosvobozuje od daňových povinností. V praxi to znamená, že i starobní důchodci musí v některých případech podávat daňové přiznání. Např. při práci v některém měsíci roku současně pro dva zaměstnavatele, kdy je z obou hrubých mezd nebo hrubých odměn odvedena zálohová daň z příjmů.
Přiznání starobního důchodu nepřináší žádnou automatickou daňovou úlevu. Pracující starobní důchodci tedy odvádějí ze své hrubé mzdy daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Při výpočtu daně z příjmů však mají nárok na základní daňovou slevu na poplatníka jako ostatní zaměstnanci. V letošním roce činí sleva na poplatníka 2570 Kč měsíčně a do hrubé mzdy nebo hrubé odměny ve výši 17 100 Kč se z důvodu uplatnění slevy na poplatníka neplatí žádná daň z příjmů.
Pokud má zaměstnanec hrubou mzdu nebo hrubou odměnu nižší než minimální mzdu (v roce 2024 méně než 18 900 Kč), při výpočtu zdravotního pojištění se až na výjimky provádí dopočet do minima, což znamená, že zaměstnanec zaplatí na zdravotní pojištění více než standardních 4,5 %. Zaměstnanci pobírající současně starobní důchod jsou však pro účely placení zdravotního pojištění i státními pojištěnci a v takových případech se dopočet do minima neprovádí a sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je vždy 4,5 % z hrubé mzdy.
Pobírání starobního důchodu neznamená snížení legislativní ochrany zaměstnance. Při splnění zákonných podmínek tak má pracující starobní důchodce nárok např. na odstupné, dodržení výpovědní lhůty nebo uplatnění dalších daňových slev a daňových odpočtů mimo slevy na poplatníka.
Přijde vám spravedlivé, že je v předčasném důchodu možnost přivýdělku omezena?
Zaměstnanci pobírající starobní důchod mohou čerpat nemocenskou maximálně po dobu 70 kalendářních dní a pouze za dobu trvání pracovního poměru. Po skončení zaměstnání tedy u starobních důchodců neplyne žádná ochranná lhůta jako u ostatních zaměstnanců.
Odvádění sociálního pojištění ze zaměstnání v důchodovém věku má i pozitivní vliv na výši starobního důchodu. Za každých odpracovaných 360 kalendářních dní si lze totiž požádat na místně příslušné OSSZ o zvýšení důchodu, které činí 0,4 % výpočtového základu. (Finance.cz)
ČLÁNKY DO MAILU