Senior, který pobírá starobní důchod si může i nadále přivydělávat. Jak je to s nárokem na nemocenské v případě dočasné pracovní neschopnosti.
Na seniora, který je při starobním důchodu zaměstnán, se vztahují stejná pravidla jako na všechny ostatní zaměstnance. V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti má nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Nemocenské je pak vypláceno od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Ochranná lhůta u pracujícího seniora neplatí
Na pracujícího starobního důchodce se však nevztahuje tzv. ochranná lhůta. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí do dalšího zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění.
Kdy nemá pojištěnec nárok na nemocenské?
Jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení, pokud si pojištěnec přivodí dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky.
Naopak nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodí úmyslně. Pojištěnec nemá nárok na nemocenské ani v případě, že vznikla dočasná pracovní neschopnost v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.
ČLÁNKY DO MAILU