Přebytek úrody ze zahrádky je možné zpeněžit. Je však nutné dodržet daná pravidla, která se s tím pojí.
Chcete-li prodat prebytek ze zahrádky, není třeba si hned zakládat živnostenské oprávnění. Nesmí se však jednat o soustavnou činnost. Za soustavné bude považováno i to, pokud se člověk se svými přebytky bude na trhu objevovat v pravidelném intervalu. I kdyby to mělo být jen jednou týdně. Zároveň nesmí být přebytky objednávány. Jinak by šlo o závislou činnost.
O možnosti prodávat přebytky svých pěstitelských a chovatelských zájmů bez oprávnění pojednává živnostenský zákon. V § 3 odstavci 3 písmenu f) říká, že živností není prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami.
O drobných prodejcích se zmiňuje i zákon o zemědělství. § 2e odstavci 2 uvádí, že fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona. Drobní prodejci sezónních přebytků se proto kvůli jejich prodeji nemusí nikde registrovat.
Jak je to s daňovou povinností?
Prodej zahradních přebytků spadá do kategorie ostatních příjmů. Za příležitostný příjem je považován mimo jiné prodej ovoce a zeleniny z vlastní zahrady, prodej nasbíraných léčivých bylin a lesních plodů, ale i produktů, jako je mléko, maso, vejce nebo med.
Jak uvádí § 10 zákona o daních z příjmů, příjmy z nesoustavného prodeje je nutné zdanit v případě, že jejich výše přesáhne ve zdaňovacím období 30 000 korun. Pokud příjmy z prodeje přebytků nepřesáhnou zákonem stanovený limit, nevzniká ani povinnost podat daňové přiznání.
Pokud jsou příjmy vyšší, musí je prodejce uvést v přiznání k dani z příjmu podávaném finančnímu úřadu do lhůty pro podání daňového přiznání následujícího roku. Od příjmů je pak samozřejmě možné odečíst si výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, v případě zemědělské výroby i paušálně.
ČLÁNKY DO MAILU