Zaměstnavatel může na základě zákoníku práce vyplácet zaměstnancům mzdu, u které je předem přihlédnuto k případné práci přesčas s tím, že zaměstnanci pak nemají nárok na příplatek nebo náhradní volno.
Jak píšou Finance.cz, sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je podmíněno tím, že bude současně sjednán rozsah práce přesčas, ke kterému je ve mzdě přihlédnuto. Takže tomu není tak, že by prostě zaměstnanec zcela ztratil nárok na odměnu za práci přesčas. Nelze proto uvést do smlouvy jenom, že při sjednání výše mzdy bylo přihlédnuto i k případné práci přesčas, natož třeba „zaměstnanec nemá nárok na plnění spojená s výkonem práce přesčas“.
Do smlouvy je třeba uvést, k jakému objemu (rozsahu) práce bylo přihlédnuto. A to se také musí projevit na výši mzdy. Takže rozhodně není možné u zaměstnance, který je odměňován minimální mzdou, uvést, že při sjednání výše mzdy – ve výši minimální mzdy – již je přihlédnuto k případné práci přesčas. To není možné, protože pak zaměstnanec nezíská nic navíc.
Podobně to není možné, je-li mzda sjednána jen ve výši tzv. nejnižší zaručené výše mzdy. Zase by zaměstnavatel neposkytl nic navíc.
Podobně u zaměstnanců s vyšší mzdou, než odpovídá zmíněným minimálním mzdovým standardům, kteří vykonávají stejně namáhavou práci stejného druhu, není možné, aby u jednoho byla mzda sjednána s přihlédnutím k práci přesčas, a přitom měl mzdu stejně vysokou jako druhý zaměstnanec, který má při výkonu přesčasové práce nárok na běžné požitky s ní spojené (odměnu za samotnou práci, přesčasový příplatek a případně náhradní volno). (Finance.cz)
ČLÁNKY DO MAILU