Přiznání k dani z nemovitých věcí standardně především podávají poplatníci, kteří v předchozím roce pořídili nějakou nemovitost. Pro rok 2024 však budou muset podat daňové přiznání i další lidé.
Kdo nově podává přiznání k dani z nemovitostí
Konsolidační balíček přinesl kromě zvýšení daně z nemovitých věcí i další úpravy. Mimo jiné musí nově podat přiznání i další poplatníci. Finanční správa upřesňuje 10 situací, kdy lidé musí vyplnit a odevzdat přiznání k dani z nemovitých věcí pro rok 2024.
1) Stavební pozemek
Kdo získal stavební povolení nebo už staví budovu na pozemku, kde již stojí jiná budova, musí podat přiznání a pozemek v rozsahu budoucí stavby zdanit vyšší sazbou pro stavební pozemky. Nově totiž již nehraje roli, zda na stejném pozemku stojí jiná budova.
2) Zpevněná plocha
Kdo má pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha (a není evidován jako ostatní plocha nebo jako zastavěná plocha a nádvoří), a má ho zařazen v obchodním majetku, musí nově podat přiznání a část pozemku, na které se nachází zpevněná plocha, zdanit vyšší sazbou pro druh pozemku zpevněná plocha. Podnikateli, který vlastní pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha pozemku, a tento pozemek včetně zpevněné plochy pozemku má zařazen v obchodním majetku podle zákona o daních z příjmů, nově vzniká povinnost podat daňové přiznání. Důvodem je, že dochází ke změně definice zpevněné plochy pozemku,
upřesňuje na webu finanční správa.
3) Garáž
Kdo má objekt, který je v katastru nemovitostí zapsán jako garáž (L), by si měl zkontrolovat, zda jej opravdu uvedl v přiznání jako garáž. Pokud nikoli, musí tak učinit. Nově totiž není možné garáž danit podle způsobu faktického užívání (pokud například slouží jako sklad ovoce, ale je zapsána jako garáž, nemůžete ji nově přiznávat jako příslušenství k obytnému domu).
Platí to i opačně. Kdo vlastní objekt, který využívá jako garáž, ale v katastru tak není uveden, nemůže ho nově přiznávat jako garáž. U garáží neevidovaných v katastru nemovitostí se nic nemění,
dodala finanční správa.
4) Uživatel pozemku, který vlastní státní pozemkový úřad (SPÚ)
Kdo užívá pozemek v majetku SPÚ a nemá s úřadem uzavřenou nájemní nebo pachtovní smlouvu, musí také podat přiznání.
5) Uživatel nemovité věci, kterou vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM)
Přiznání musí podat také uživatel nemovitosti, která je v majetku ÚZSVM. Nově se totiž takový uživatel stává poplatníkem daně z nemovitých věcí.
6) Uživatel budovy nebo jednotky, jejíž vlastník není znám
Nově se poplatníkem daně (a musí tak podat přiznání) i uživatel budovy (kromě obytného domu) nebo jednotky (kromě jednotky pro bydlení), jejíž vlastník není znám.
7) Pronájem místnosti v obytném domě nebo v jednotce
Kdo pronajímá v obytném domě nebo v jednotce místnost například přes Airbnb a zároveň tak v souvislosti s tím poskytuje další služby (úklid, vynášení odpadků apod.) musí podat daňové přiznání a za tuto místnost musí uplatnit zvýšení daně. Přiznání musí podat také ten, kdo jednotku přiznává jednotku pro bydlení, v níž je místnost využívaná k podnikání v oboru ubytování, tzn. místnost pronajímá a zároveň poskytuje služby.
8) Lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do pásma ohrožení „A a B“
Kdo vlastní pozemek jiného druhu než lesní pozemek, ale nacházejí se na něm lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do pásma ohrožení „A a B“, musí podat daňové přiznání a přiznat daň bez nároku na osvobození.
9) Osvobození zařízení služby péče o dítě v dětské skupině
Kdo vlastní budovu, ve které je provozováno dětská skupina, může podat přiznání a uplatnit v něm nárok na osvobození. Dochází k rozšíření osvobození od daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek, které slouží zařízení služby péče o dítě v dětské skupině,
dodala finanční správa.
10) Osvobození pozemků v národním parku v zóně přírodě blízké
Podobně jako u předchozího bodu platí, že ten, kdo vlastní pozemek, který se nachází v národním parku v zóně přírodě blízké, může v daňovém přiznání uplatnit nárok na osvobození. Dochází totiž k rozšíření osvobození od daně z pozemků území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny.
Dokdy podat přiznání
Lhůta pro podání přiznání končí ve středu 31. ledna 2024. Penále činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Lze se navíc o několik dnů beztrestně opozdit. Pokuta se nepředepíše, pokud částka nepřekročí 1000 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU