Senátem prošla vládní novela zákoníku práce, která zavádí nový mechanismus pro valorizaci minimální mzdy. Zákon nabízí jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat sdělením do 30. září předchozího roku. V zákoníku práce bude nyní určen mechanismus výpočtu minimální mzdy, definovány podmínky stanovení koeficientů pro výpočet minimální mzdy a jejich frekvence, nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti (tj. kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj) a nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery prostřednictvím tripartity.
V zákoně bude obsažena i tzv. orientační referenční hodnota, podle které bude posuzována přiměřenost minimální mzdy. Tato hodnota je stanovena jako 47 % průměrné mzdy v národním hospodářství.
Do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout alespoň 47 % průměrné mzdy. Tento poměr by měl růst lineárně, přičemž v roce 2025 bude činit 42,2 %,
uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Postup nového valorizačního mechanismu v praxi
- Nejpozději do 31. srpna 2024 bude Ministerstvem financí vydaná predikce průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025.
- Po konzultaci se sociálními partnery a po zohlednění analýzy hodnotící přiměřenost (na základě povinných kritérií) vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok.
- MPSV na základě toho vypočte částku, zaokrouhlí ji na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025. Stejný postup MPSV zopakuje i v roce 2025.
- V roce 2026 vláda stejným způsobem stanoví koeficienty pro roky 2027 a 2028.
Novela má být účinná od 1. srpna 2024. Minimální mzda by tak poprvé byla stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025.
Souhlasíte s novým mechanismem pro stanovení minimální mzdy?
Novela zákoníku přináší mimo jiné také zakotvení tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, zvýšení limitu pro osobní příplatek až na 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen nebo sjednocení postupu při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tzv. renty) tím, že dochází ke zrušení tzv. stop výdělku.
ČLÁNKY DO MAILU