V současné době se hodně mluví o placení v hotovosti a kartami. Přibývá podniků, kde najdou zákazníci ceduli nebo oznámení týkající se nabízených služeb. Mají podnikatelé právo na omezení svých hostů?
Server Podnikatel.cz narazil v jisté restauraci na ceduli s nápisem „Od 10:30 do 14 hodin pivo jen k meníčku“ s tím, že si jej mohou dát jedině vevnitř na baru. Podle České obchodní inspekce je tento krok naprosto v pořádku. Stanovení pravidel, co se týká podávání piva v určitou provozní dobu pouze k „meníčku“, je plně v kompetenci provozovatele restaurace,
potvrdila Iva Ruskovská z tiskového oddělení ČOI.
Podle Luboše Kastnera, restauratéra a člena představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, se jedná nejspíše o úsporu personálu a jeho vytíženost v době oběda, kdy většina hostů přijde na jídlo. Restauraci lidé pijící pivo zabírají v době oběda místo pro lukrativnější tržby z jídla. Co když si někdo dá jen nealkoholické pivo nebo limonádu, to platí též? Každá podobná restrikce a omezení spíše působí komicky, často ji i obsluha více vysvětluje, než kdyby vůbec nebyla. Pak žádný čas neuspoří,
dodává s tím, že host je host. Pokud má restaurace problém s prodejem příliš mnoho levného piva štamgastům přes oběd, pak má podnikatel plné právo si rozhodnout o stylu své služby,
doplňuje.
Obecně však restrikce a podmínky působí podle Kastnera negativně a úsměv obsluhy a spokojenost každého hosta bez restrikcí a podmínek by měla být vždy na prvním místě. Spíše ti, kteří vycházejí vstříc jakékoliv objednávce, mají nastaven správný cenový mix a nabídku a k tomu dělají skvěle marketing, ti mají plno, jsou spokojení a žádné velké restrikce u nich nenajdete,
shrnuje Luboš Kastner.
Podle Václava Stárka, prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR lze všeobecně říci, že jakákoliv podobná omezení nejsou v souladu se snahou podnikatelů v pohostinství poskytovat kvalitní služby a vyjít vstříc potřebám svých zákazníků. Je podle něj pochopitelné, pokud se restaurace snaží maximalizovat využití svých kapacit v době polední špičky spíše tak, že usazuje hosty, aby se nestalo, že například jeden host sedí sám u stolu pro čtyři osoby.
Omezení provozu s vyhrazením nutnosti konzumovat pouze například pokrmy spolu s nápoji může velmi pravděpodobně host považovat spíše za aroganci a napříště navštívit jiné zařízení. Vše, co je v aktuální nabídce restaurace, by měl mít zákazník možnost konzumovat bez dalších omezení (s výjimkou komodit – například alkoholu, kde platí zákonná omezení),
dodává.
Situací, které by mohly být problematické z hlediska práva, je podle Ivy Ruskovské mnoho. V současné době jsme žádnou nevyhodnotili jako situaci diskriminující spotřebitele,
uzavírá.