Ústavní soud dnes zamítl návrh, kterým chtěli opoziční poslanci zrušit ustanovení týkající se mimořádné valorizace důchodů. Stávající znění zákona tak zůstává v platnosti.
Soud návrh na zrušení zamítl
Zkrácení valorizace důchodů prosadila vládní koalice loni v březnu, a to ve stavu legislativní nouze, kdy navíc omezila čas vystupujících poslanců. Opoziční poslanci, kteří podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení valorizace, argumentovali retroaktivitou, neopodstatněným legislativním stavem nouze i porušováním jednacího řádu. Ústavní soud však dnes tento návrh zamítl.
Podle soudu nebylo vyhlášení stavu legislativní nouze protiústavní, jelikož „šokové“ narušení hospodářské či finanční situace státu, ke kterému dle soudu došlo, patři mezi mimořádné okolnosti, které vyhlášení legislativní nouze umožňují. Značnou hospodářskou škodou je totiž i zásadní zhoršení stavu veřejných financí, se kterým se stát není schopen vypořádat běžnými prostředky, jako jsou rozpočtové škrty nebo využití rezerv,
dodala Kamila Abbasi, mluvčí Ústavního soudu.
Kdyby neobstruovali, měli dost času se vyjádřit, řekl soud
Soud neshledal problematickým ani omezení parlamentní diskuze o návrhu zákona, jelikož se mohla opozice k návrhu dostatečně vyjádřit. Parlamentní opozici náleží jisté právo oddalovat či blokovat rozhodnutí přijímané většinou k dosažení jejích politických cílů. Zneužívání těchto práv však nemá vést ke znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou. Ústavní soud proto neposkytuje politické menšině ochranu tam, kde svých práv podle jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který do něj byla zakotvena,
uvedla Abbasi.
Snížením valorizace penzí nedošlo ani k nepřípustné retroaktivitě zákona, jelikož k ní došlo ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů. Samotné určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, totiž podle soudu ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu.
Ústavní soud sice připustil, že snížení valorizace zasáhlo do legitimního očekávání příjemců důchodů, to však trvalo poměrně krátce a nebylo tak důvodem ke zrušení. Soud rovněž podotkl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen (inflace). Podstatou základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří je záruka důstojného života. To znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování,
uzavřela Abbasi s tím, že k nálezu uplatnili odlišná stanoviska soudci Jan Svatoň, Pavel Šámal a Josef Fiala.