Vláda v současné době plánuje hned několik změn souvisejících s důchody. Jednou z nich je zavedení dobrovolných společných vyměřovacích základů manželů, kteří by tak měli přibližně stejný důchod. Příjmy by se totiž zprůměrovaly.
Jak píšou Finance.cz, v případě úspěšného legislativního procesu by mohly mít manželské páry, které se dobrovolně rozhodnou sdílení vyměřovacích základů manželů využít, za dobu trvání manželství stejné vyměřovací základy, protože by se jejich roční rozhodné příjmy zprůměrovaly.
Teoreticky by následně mohli mít oba manželé stejně vysoký starobní důchod. V praxi by měli hodně podobný, neboť by oba manželé odcházeli do důchodu v jinou dobu a získali jinou dobu pojištění a zpravidla měl každý z manželů nějaké vlastní příjmy před uzavřením manželství a podobně.
Využití institutu společných vyměřovacích základů by mohlo být výhodné pro manželské páry, kde jeden z dvojice má výrazně vyšší příjmy než druhý. V případě dobrovolného využití této chystané legislativní novinky by měl druhý z manželů následně vyšší starobní důchod, i když by během let došlo k rozvodu.
V praxi mívá jeden z manželů výrazně nižší příjem zejména z důvodu péče o rodinu, neboť je velmi komplikované skloubit pracovní kariéru a péči o děti. Lépe vydělávající z manželského páru by využitím institutu společných vyměřovacích základů tuto skutečnost finančně ocenil na úkor vlastního starobního důchodu. Ve většině případů by při využití institutu společných vyměřovacích základů platilo, že souhrnný rodinný důchod by byl shodný při využití i při nevyužití této legislativní možnosti.
Pro manželské páry, kde jeden z nich má osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu za odpracované roky) přibližně na úrovni minimální mzdy, by využití institutu společných vyměřovacích základů znamenalo vyšší rodinný důchod.
Praktický příklad:
Pan Michal má osobní vyměřovací základ ve výši 17 300 Kč (na úrovni minimální mzdy roku 2023) a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Manželka paní Hana má osobní vyměřovací základ (průměrnou hrubou měsíční mzdu za odpracované roky) ve výši 55 700 Kč a rovněž získala dobu pojištění v rozsahu 45 let. Oba manželé odejdou do starobního důchodu v květnu 2024, ani v jednom výpočtu nepočítáme s výchovným na děti.
- Panu Michalovi bude přiznán řádný starobní důchod ve výši 16 078 Kč.
- Paní Haně bude přiznán řádný starobní důchod ve výši 23 840 Kč.
- Souhrnný rodinný měsíční důchod by činil 39 918 Kč (16 078 Kč + 23 840 Kč).
Video: Jak žádat o starobní důchod online?
Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení
Nyní si hypoteticky vypočítáme starobní důchod obou manželů za předpokladu, že by zprůměrovali své příjmy za všechny rozhodné roky, a institut společných vyměřovacích základů tak platil pro celé jejich rozhodné období. Výpočet provedeme opět podle výpočtové formule roku 2024. Oba manželé by tedy měli osobní vyměřovací základ ve výši 36 500 Kč a oba by získali dobu pojištění v rozsahu 45 let.
- Oba manželé by měli nárok na starobní důchod ve výši 20 470 Kč, souhrnný rodinný měsíční důchod by činil 40 940 Kč.
Důvodem, proč by ve druhé variantě byl rodinný souhrnný starobní důchod vyšší, je existence redukčních hranic při výpočtu starobního důchodu. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se osobní vyměřovací základ do první redukční hranice (do 19 346 Kč) započítává ze 100 %, zatímco ve druhé redukční hranici (od 19 346 Kč do 175 868 Kč) pouze z 26 %. A pan Michal má vlastní osobní vyměřovací základ pod první redukční hranicí, takže při „zprůměrování“ jejich příjmů se v plném rozsahu využije zápočet v první redukční hranici v obou případech. (Finance.cz)
