Nejvyšší soud před měsícem rozhodl, že společenství vlastníků jednotek (SVJ) nemohou ve stanovách omezit vlastníky bytů při přenechání bytu do krátkodobého pronájmu (např. prostřednictvím Airbnb).
SVJ nemůže omezovat Airbnb
Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí Vrchního soud v Praze a rozhodl, že SVJ nemohou ve svých stanovách omezovat vlastníky jednotek, pokud chtějí svůj byt krátkodobě pronajímat například skrze Airbnb.
Spor se týkal majitele bytu na Praze 1, kterému se nelíbilo, že si SVJ prosadilo do stanov, že krátkodobě lze byty pronajímat (či využívat k poskytnutí ubytovacích služeb) jen se souhlasem všech členů SVJ. Nejvyšší soud nyní potvrdil, že tato část stanov je neplatná.
Podle Nevyššího soudu představují stanovy společenství vlastníků jednotek jakožto smlouva sui generis (svého druhu" základní „dokument“, jímž se řídí vnitřní poměry společenství. Jejich povinnou náležitostí je sice úprava členských práv a povinností i způsob jejich uplatňování, tím se však rozumí práva a povinnosti vyplývající z členství ve společenství vlastníků (např. právo účasti na shromáždění a právo na něm hlasovat, právo být volen do orgánů společenství či povinnost ručit za dluhy společenství), není však možné, aby omezily práva vyplývající z vlastnictví jednotky.
Zákonná působnost společenství vlastníků ve smyslu § 1189 občanského zákoníku je podle soudu omezena jen na oblast správy, provozu, údržby, oprav domu, jeho společných částí a pozemku. Společenství vlastníků se při úpravě svých stanov (jejich změně) může pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývající z jeho působnosti. Shromáždění společenství vlastníků tak nemůže prostřednictvím stanov omezit vlastnické právo vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, a to ani v případě, že vlastník jednotky užívá byt k jinému účelu, než vyplývá z prohlášení (§ 1166 občanského zákoníku) – např. k ubytování cizích osob ke krátkodobému pronájmu,
uzavřel Nejvyšší soud.