Státní úřad inspekce práce na základě svých údajů o pracovních úrazech vyhodnotil, které dny v týdnu a jejich části jsou pro pracovní úrazy zaměstnanců nejrizikovější.
Úřad každoročně eviduje více jak 40 tisíc pracovních úrazů. Jen v předchozích dvou letech byla situace trochu jiná. Číslo bylo kvůli pandemii přibližně o 4–5 tisíc nižší.
Kdy nejčastěji dochází k pracovním úrazům?
Nejrizikovějším dnem je hned pondělí. A to během dopoledne, před polední přestávkou. Jak uvádí úřad, důvodem může být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod.
Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 10. a 11. hodinou dopoledne. Zde lze mezi možné příčiny zařadit snahu o dokončení práce před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci, menší koncentraci atd.,
popisuje Státní úřad inspekce práce.
Nejrizikovější skupina zaměstnanců
Z hlediska pracovních zkušeností jsou nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci. Nejvíce pracovních úrazů se stane v prvních 3 letech zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod.
Pracovní úraz utrpí nejčastěji zaměstnanci ve věku 21–30 let a 41–55 let. V případě první věkové skupiny patří mezi důvody nedostatečné pracovní zkušenosti či nedostatečná pozornost při práci. U druhé věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod.
Odvětví, kde jsou nejčastěji evidovány pracovní úrazy:
- strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy),
- stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků),
- silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladován (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou),
- potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci),
- velkoobchod a maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží).
Kniha úrazů zaměstnanců
Jak je uvedeno v § 105 zákoníku práce, zaměstnavatelé jsou povinni vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
O způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu vede zaměstnavatel evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě.
V knize úrazů vede zaměstnavatel evidenci o všech úrazech, tj. o úrazech (obecně řečeno „nepracovních“) a pracovních úrazech. V případě prvního uvedení se tak může např. jednat o úraz v podobě drobného poranění prstu říznutím o list papíru, který však nemusí být zaměstnavatelem zároveň vyhodnocen jako pracovní úraz.
ČLÁNKY DO MAILU