Česku hrozí v následujících dnech záplavy. Pokud se rozhodnete pomoct těm, které povodně postihnou, můžete si dary snížit svoji daňovou povinnost. Je ovšem rozdíl mezi věcnými a peněžními dary.
Nepeněžní dary na povodně jsou daňově uznatelné
V Česku hrozí v následujících dnech povodně. Pokud v souvislosti s odstraňováním jejich případných následků někomu věnujete nepeněžní dar (například potraviny či oblečení), je možné jej dle § 24 odst. 2 písm. zp) zákona o daních z příjmů považovat za daňově uznatelný. Není přitom důležité, zda byla pomoc poskytnuta formou hmotného daru, nebo jiného plnění (například zapůjčení nákladního automobilu s řidičem, poskytnutí ubytování v ubytovně či hotelu).
Konkrétně se v ustanovení § 24 odst. 2 písm. zp zákona o daních z příjmů píše, že výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou také výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8.
Peněžní dary nejsou daňově uznatelné, ale snižují základ daně
Pokud byste pak poskytli peněžní dar, nejde o daňově uznatelný výdaj. Nicméně i peněžním dary si lze snížit daňovou povinnosti. Finanční dar totiž snižuje základ daně. Maximální částka, o kterou je možné snížit základ daně, činí u fyzických osob 15 % základu daně a v případě právnických osob až 10 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky podle § 34.
