Podnikání z virtuální adresy je v posledních letech stále oblíbenější. Počet firem, které využívají virtuální sídlo, aktuálně překročil 142 000. Nejvíc virtuálních adres je v Praze.
Každá firma je povinna mít v obchodním rejstříku zapsanou adresu. Mnohdy ale firmy využívají služeb poskytovatelů virtuálního sídla, tedy adresy. Ještě předloni sídlila na virtuální adrese každá pátá právnická osoba. Letos je to již každá čtvrtá.
Virtuální sídla využívají hlavně podnikatelé, pro které je pronájem skutečné kanceláře zbytečně vysokým nákladem a pro své aktivity kancelář nepotřebují. Výhodou je, že poskytovatelé virtuálních sídel svým zákazníkům nabízí i doprovodné služby, jako je například přeposílání pošty,
říká obchodní ředitelka Dun & Bradsreet, Kateřina Klosová. Ta však ale uvádí i druhou stránku věci. Firmy s virtuální adresou jsou ve srovnání se zbytkem populace firem rizikovější a častěji je u nich evidována negativní událost. Mohou tak představovat zvýšené riziko v obchodním styku.
Ve virtuálních adresách vede Praha
Nejvíc virtuálních sídel nabízí hlavní město. Jednoznačným rekordmanem je pražská ulice Rybná, kde papírově podniká přes 8664 firem. Druhé místo patří Brnu, kde je rekordmanem adresa Lidická.
Virtuální sídlo z pohledu zákona
Přesun firemního sídla k poskytovateli virtuálního sídla firmy je legální. Vzniká při něm zcela běžný obchodní vztah a kvalitní poskytovatelé mají toto ošetřeno i tím, že klient je vlastně nájemcem části prostor, kde se virtuální sídlo nachází.
Z hlediska zákona se jedná především o živnostenský zákon, konkrétně § 31 Povinnosti podnikatele, odstavec druhý. „Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání…“