Výše starobního důchodu závisí především na příjmech před odchodem do důchodu. Jaký vliv však mají důchodové příjmy? A co vše se započítává?
Jak píšou Finance.cz, každý starobní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejně vysokou, procentní výměra důchodu závisí na konkrétním průběhu pojištění, přičemž výše rozhodných příjmů hraje prim. Co však o důchodových příjmech neplatí?
1. Započítává se posledních 25 let
Ještě v roce 2011 skutečně měsíční částka starobního důchodu závisela na rozhodných příjmech v posledních 25 letech, neboť se započítávaly příjmy v letech 1986 až 2010. V roce 2024 však do výpočtu starobního důchodu vstupují příjmy v letech 1986 až 2023, tedy za 38 let. Rozhodné příjmové období se během posledních let výrazně posunulo, a započítává se tedy téměř celý produktivní život.
2. Počítají se všechny příjmy ze zaměstnání
Do výpočtu důchodu vstupují pouze aktivní příjmy, tedy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, avšak za podmínky, že z nich bylo zaplaceno sociální pojištění. Např. ze zaměstnání na dohodu o provedení práce se sociální pojištění neplatí, když hrubá měsíční odměna činí 10 000 Kč a méně. Do konce roku 2011 se dokonce sociální pojištění z dohody o provedení práce neplatilo bez ohledu na výši měsíční odměny. Příjmy ze zaměstnání, ze kterých nebylo zaplaceno sociální pojištění, částku starobního důchodu neovlivňují.
3. Poslední roky jsou příjmově zvýhodněny
Při výpočtu starobního důchodu mají všechny příjmové roky stejnou váhu. Příjmy na začátku pracovní kariéry nejsou nijak znevýhodněny oproti příjmů dosahovaným těsně před odchodem do důchodu. Toto opatření je vůči žadatelům o starobní důchod nejspravedlivější, neboť někdo může mít nejvyšší příjmy v prvních letech po škole a před důchodem naopak pracovat třeba pouze na zkrácený úvazek.
4. Roční příjem nemůže být nižší než minimální mzda
Jednotlivé roční vyměřovací základy nejsou nijak omezeny. Roční vyměřovací základ může být tedy nižší, než činí součet měsíčních minimálních mezd. Důvodů může být více, např. platba minimálních záloh jako OSVČ či zaměstnání na zkrácený úvazek s nízkou mzdou.
5. Daňový bonus zvyšuje důchod
Někteří zaměstnanci neplatí nic na dani z příjmů, a ještě čerpají vysoký daňový bonus, protože daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmů. Čerpání daňového bonusu však nemá žádný důchodový vliv. Rozhodujícími důchodovými příjmy jsou jednotlivé hrubé mzdy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.
6. Výše příjmu není omezena
Sociální pojištění je od roku 2008 zastropováno, tj. z částky nad strop se již sociální pojištění v daném roce neplatí. Pojištěnci s velmi vysokými příjmy musí počítat s tím, že v letech 2008 až 2023 nemůže být roční vyměřovací základ vyšší, než je maximální vyměřovací základ pro daný rok. Např. pro rok 2023 je maximální roční vyměřovací základ 1 935 552 Kč. Částka nad maximum již do výpočtové formule důchodu nevstupuje.
7. Počet vychovaných dětí zvyšuje rozhodné příjmy
Do výpočtu osobního vyměřovacího základu, což je průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, nijak nevstupuje žádné zvýhodnění za vychované děti. Zpravidla ženy však mají nárok na výchovné k důchodu, které v roce 2024 činí 500 Kč na každé dítě. Celková částka výchovného na děti se následně připočítá k vypočtené procentní výměře starobního důchodu.
8. Pasivní příjmy jsou kráceny
Z kapitálových příjmů nebo příjmů z nájmu se neplatí sociální pojištění, proto vůbec neovlivňují měsíční částku starobního důchodu. Pasivní příjmy tedy nejsou při výpočtu důchodu kráceny, takové příjmy se totiž vůbec nehodnotí. (Finance.cz)
ČLÁNKY DO MAILU