Nárok na nemocenskou vzniká od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V praxi ale existuje několik nejasností. Ujasněte si, jak to s nemocenskou je.
Jak píšou Finance.cz, v prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnanci jeho zaměstnavatel. Na nemocenskou, kterou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), vzniká nárok až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Podmínkou nároku na nemocenskou je účast na pojištění nebo nástup na nemocenskou v ochranné lhůtě.
1. Brigádnici nemají nárok na nemocenskou
I při práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti může vzniknout nárok na nemocenskou, ale pouze za předpokladu, že práce na některou z pracovních dohod zakládá účast na nemocenském pojištění. U dohody o provedení práce musí být hrubá měsíční odměna 10 001 Kč a více a u dohody o pracovní činnosti 4000 Kč a více. Brigádníci mající dostatečně vysokou odměnu z práce na některou z pracovních dohod tedy mohou mít nárok na nemocenskou.
2. Výši nemocenské ovlivňuje důvod pracovní neschopnosti
Částka nemocenské závisí pouze na výši předchozích rozhodných příjmů a počtu dní pracovní neschopnosti. Zdravotní problémy nemají na výši nemocenské žádný vliv. I při větších zdravotních problémech je tedy možné dostávat na účet nižší nemocenskou, než má jiný pojištěnec, který měl vyšší příjmy.
3. Při práci na zkrácený úvazek nelze nemocenskou dostat
Z hrubé mzdy vykonávané na zkrácený úvazek se vždy odvádí sociální pojištění, proto zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mají vždy nárok na nemocenskou. Výše denní nemocenské však odpovídá dosahovaným příjmům, které jsou při práci na zkrácený úvazek zpravidla nižší, než je tomu při práci na hlavní pracovní poměr.
4. Skončením zaměstnání nárok na nemocenskou zaniká
I po skončení pracovního poměru je možné dostávat na účet nemocenskou, pokud dojde k nástupu v zákonné 7denní ochranné lhůtě. Nemocenská však náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a náhrada mzdy za první dva týdny pracovní neschopnosti náleží pouze v případě trvání pracovního poměru.
5. Penzisté nemají na nemocenskou nárok
Zaměstnaní penzisté mohou dostávat na účet nemocenskou, ale maximálně po dobu 70 kalendářních dní a pouze za dobu trvání pracovního poměru. Pouze předčasní důchodci nemohou nikdy nemocenskou na účet dostávat, protože ti až do dosažení řádného důchodového věku nemohou mít příjem zakládající účast na nemocenském pojištění.
6. Podnikatelům stačí platit zdravotní pojištění
Osoby samostatně výdělečně činné musí při výkonu hlavní činnosti vždy platit zdravotní a sociální pojištění. Platby povinného pojistného však k přiznání nemocenské nestačí. Nemocenskou mohou dostávat na účet pouze OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Z povinného zdravotního pojištění je placena lékařská péče, a nikoliv případná nemocenská.
7. Když se z pasivních příjmů platí daň z příjmů, lze čerpat nemocenskou
Mít pouze pasivní příjmy nestačí k čerpání nemocenské během nemoci. Z pasivních příjmů se totiž nikdy neplatí sociální pojištění. Kdo má pouze pasivní příjmy (např. z kapitálového majetku, z nájmu), ten by si měl platit i vlastní komerční pojištění pro případ delší nemoci.
8. Nemocenská snižuje důchod
Během pracovní neschopnosti se dostává na účet nemocenská, která je nižší než standardní mzda. Dlouhodobé nemoci během produktivního života však nemají negativní vliv na výpočet budoucího starobního nebo invalidního důchodu, protože nemocenská se při výpočtu státního důchodu vyloučí. Z důvodu nižšího příjmu nedochází ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky, ze které se následně státní důchod počítá.
9. Studenti mají nárok na nemocenskou
Samotné studium nárok na nemocenskou nezakládá. To znamená, že nemocenskou mohou dostávat na účet pouze studenti, kteří již během svého studia pracují a odvádí z hrubé mzdy sociální pojištění. (Finance.cz)
ČLÁNKY DO MAILU