Za dotaci 2,9 milionu Kč na sociální podnik si koupila nemovitost od manžela

Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Rozdělování dotací na podporu sociálních podniků provázela řada nedostatků. Dotace mnohdy pomáhaly spíše příjemcům než sociálně ohroženým lidem, zjistila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Dotace na sociální podniky provázela řada nedostatků

NKÚ se podíval na to, jak ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Centrum pro regionální rozvoj (CRR) rozdělovaly v letech 2015 až 2021 veřejné peníze na podporu sociálních podniků ze dvou operačních programů – Zaměstnanost (OPZ) a Integrovaný regionální operační program (IROP). Kontrola ukázala, že rozdělování dotací, které dosáhly skoro miliardy korun, bylo spojeno s celou řadou nedostatků.

Kromě postupu ministerstev a CRR zkontrolovalo NKÚ rovněž 12 vybraných příjemců dotací, u kterých si kontroloři „posvítili“ na 16 projektů za necelých 63 mil. Kč. Polovina kontrolovaných projektů přitom byla vyhodnocena jako omezeně účelná a efektivní, či dokonce jako zcela neúčelná a neefektivní.

Důvodem byla podle NKÚ nedostatečně nastavená pravidla. Chybělo například určení maximální výše podpory na jednoho účastníka projektu, resp. na jedno vytvořené pracovní místo. Podpora jedné osoby v projektu OPZ tak např. převýšila roční průměr 170 tis. Kč až šestinásobně, když přesáhla 1 mil. Kč za rok, doplnil v tiskové zprávě NKÚ.

Ke splnění podmínek navíc mnohdy stačilo velmi málo. Například aby podnik doložil podmínku podnikání zodpovědného k životnímu prostředí, stačilo mu ukázat tři účtenky o nákupu ekologicky šetrných výrobků (např. čisticích prostředků). Tři účetní doklady za rok o odběru či dodávce zboží nebo služeb od firem ze stejného nebo sousedního kraje zase stačily k naplnění podmínky uspokojování potřeb místní komunity – jedno, že firmy byly vzdáleny i třeba sto kilometrů, dodal NKÚ.

Za dotaci si pořídila nemovitost od manžela

V rámci programu navíc docházelo k proplácení nezpůsobilých, a tedy neúčelných, výdajů příjemcům dotace na nákup nemovitostí od osob blízkých. Jedna z příjemkyň dotace například použila prostředky ve výši 2,9 milionu Kč (69 % z celkové dotace) na nákup nemovitosti od manžela. Kontroloři navíc zjistili ještě dva obdobné případy. Došlo tak k významnému selhání řídicí a kontrolní funkce jak ze strany CRR, které projekty doporučilo, tak i u MMR, jež tyto výdaje proplatilo, upozornil NKÚ.

Kontrola v neposlední řadě ukázala, že nové sociální podniky vznikaly v mnoha případech s významnou personální vazbou na jejich předpokládané odběratele a dodavatele. Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinám osob. Někteří se tím ve svých žádostech o dotaci ani netajili. Přitom naprostá většina kontrolovaných podniků nedosahuje hospodářských cílů stanovených v podnikatelských plánech. Např. jejich tržby byly oproti plánům nižší až o 80 %, což je i rizikem pro dlouhodobé samostatné fungování těchto sociálních podniků, napsal NKÚ.

Ministerstvo pro místní rozvoj se proti výsledkům kontroly ohradilo

Ačkoli ministerstvo pro místní rozvoj připouští určitá pochybení, nesouhlasí s údajnou generalizací NKÚ, které provedlo kontrolu na vzorku 12 projektů, že došlo k selhání celého řídicího a kontrolního systému. Řídicí orgán IROP průběžně kontroluje všechny projekty a jejich provozovaní, podle analýzy rizik a kapacit. Proto je možné, že NKÚ zjistí nedostatky projektu dříve než ŘO IROP, pokud se kontrola projektu teprve plánuje, uvedla Veronika Hešíková, mluvčí ministerstva.

MMR se rovněž ohradilo, že by požadavky byly nastaveny nevhodně. Co se týče hranice pro výše podpory, byla dána formou režimu de minimis, který nastavuje mantinely efektivnosti podpory při zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob na trhu práce. Navíc se náklady na infrastrukturu sociálního podnikání značně liší, dle provozované činnosti, takže nastavení limitů by bylo v tomto smyslu neúčelné. Jiné náklady na vybavení a provozovnu má kavárna a jiné truhlárna s CNC stroji, podotkla Hešíková.

K nákupu nemovitostí od osob blízkých Hešíková uvedla, že po zjištění, že k tomuto dochází, řídicí orgán IROP výslovně zapracoval do podmínek „zákaz koupě nemovitostí od osob blízkých“.