V rámci snah o omezení daňových praktik velkých nadnárodních skupin přijala Evropská unie směrnici o minimální úrovně zdanění. To by měla zajistit nová dorovnávací daň, kterou minulý týden schválili poslanci
Firmy budou platit nejméně 15% daň
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin, kterým implementuje evropskou směrnici. Cílem je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy, týkající se různých sazeb daní z příjmů právnických osob tím, že bude zavedena jednotná minimální daňová sazba.
Do českého daňového systému budou zavedeny dvě nové přímé daně – přiřazovanou dorovnávací daň a českou dorovnávací daň. Přiřazovanou dorovnávací daní budou platit mateřské entity velkých společností s ročními výnosy vyššími než 750 mil. EUR, jestliže je jejich celkové efektivní zdanění nižší než 15 %. Pokud bude efektivní daňová sazba v daném státě pod úrovní minimální daňové sazby, bude přiřazovaná dorovnávací daň přiřazena jednotlivým členským entitám nadnárodní skupiny, které jsou povinny odvést tuto daň takovým způsobem, aby byla odvedena celková minimální daňová sazba ve výši 15 %,
upřesňuje důvodová zpráva.
Návrh dále zavádí českou dorovnávací daň, jejímž účelem je podle ministerstva financí zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území. V návaznosti na různé daňové výjimky a podobná opatření se může stát, že by příjmy členské entity skupiny působící v České republice byly zdaněny efektivní sazbou nižší než 15 %, a tedy by se na ně vztahovaly dorovnávací daně zavedené v zahraničí, kam by také plynul výnos daně vztahující se k příjmům z České republiky. Česká dorovnávací daň tak zajišťuje, aby tyto výnosy byly zdaňovány na území ČR,
vysvětluje ministerstvo.
Koho se dorovnávací daň bude týkat
Dorovnávací daně se nicméně nebudou vztahovat na všechny firmy. Zákon se bude týkat jen entit, které jsou členy velkých nadnárodních nebo velkých vnitrostátních skupin (tedy nadnárodních a vnitrostátních skupin s roční prahovou hodnotou konsolidovaných výnosů ve výši alespoň 750 mil. EUR nejméně ve dvou ze čtyř výkazních období, předcházejících zdaňovacímu období).
Dále jsou z působnosti tohoto zákona vyloučeny entity, které obvykle nevykonávají podnikatelskou činnost a vykonávají činnosti v obecném zájmu, jako jsou poskytování veřejné zdravotní péče, vzdělávání nebo výstavba veřejné infrastruktury. Jedná se například o vládní entity, mezinárodní organizace, neziskové organizace, penzijní fondy, investiční fondy a další entity vymezené tímto zákonem,
dodává se v důvodové zprávě.
Celkově by nová daň měla dotknout v ČR jednotek nejvyšších mateřských entit a zhruba 3200 členských entit.
Nová daň přinese 2 mld. korun ročně
Podle odhadů ministerstva financí by dorovnávací daně přinesly při stávající výši daně z příjmů právnických osob do rozpočtu 4–6 miliard korun ročně. Konsolidační balíček, který zvyšuje daň o 2 p. b., však výnos dorovnávacích daní sníží na 2 mld. Kč. Zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob totiž dojde ke zvýšení efektivní míry zdanění českých členských entit (která kromě statutární daně z příjmu zohledňuje další daně v daňové legislativě, které platí daná společnost, a porovnává je s výší jejich kvalifikovaných příjmů), a sníží se tak prostor pro aplikaci dorovnávacích daní,
dodalo ministerstvo financí.
Pokud normu schválí i Senát a podepíše prezident, nabude účinnosti na konci letošního roku.
ČLÁNKY DO MAILU