Zlomila si v práci nohu, jde o pracovní úraz. Jak by se měl zaměstnavatel zachovat?

Autor: Depositphotos, podle licence: Rights Managed

Státní úřad inspekce práce řeší celou řadu situací, které se týkají vztahu zaměstnavatel zaměstnanec a které přináší každodenní praxe. Jedna z níže popsaných, kterou musel úřad řešit se týká pracovního úrazu a následných povinností ze strany zaměstnavatele. 

Situace z praxe: 

Pracuji jako uklízečka a uklouzla jsem v práci na schodech a od té doby jsem v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mi řekl, že není pojištěný a že mi bude sám platit do 100 %. Dostala jsem nějaké peníze, ale zdá se mi, že je to málo. Zaměstnavatel mi ani neposlal záznam o pracovním úraze. Jaké povinnosti má zaměstnavatel, když se někomu stane pracovní úraz.

Státní úřad inspekce práce reaguje

Problematiku pracovního úrazu, povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti upravuje zákoník práce. 

Pracovní úraz a povinnosti zaměstnavatele 

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Za plnění pracovních úkolů se považuje:

• výkon pracovních povinností (práce odpovídající sjednanému druhu práce a konkrétnímu zařazení zaměstnance),
• jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,

Za úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů se považují úkony: 

• potřebné k výkonu práce, 
• obvyklé během práce / přestávky na jídlo a oddech strávené v objektu zaměstnavatele, 
• nutné před počátkem / po skončení práce.

Pro posouzení, zda se jedná či nejedná o pracovní úraz, je vždy klíčové určit, při které konkrétní činnosti k úrazu došlo.

Zákoník práce v § 105 upravuje povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem.

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

Psali jsme také: Pracuje na recepci. Šéf jí neumožňuje přestávku na oběd. Co na to zákoník práce?

Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Povinnosti zaměstnance, který utrpěl pracovní úraz

Pokud se zaměstnanci v práci něco stane, měl by to neprodleně nahlásit svému nadřízenému a pokud to jeho zdravotní stav dovolí, měl by spolupracovat při vyšetřování příčin úrazu.

Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem, kterému se stal pracovní úraz projednat odškodnění jeho pracovního úrazu, a to bez zbytečného odkladu (§ 271r zákoníku práce). Za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem odpovídá obecně zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru.

Zaměstnavatel za škodu neodpovídá ve všech případech

Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnavatel zčásti nebo zcela odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance zprostil z důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 270 zákoníku práce.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, má právo na to, aby mu zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytl náhradu zejména za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a náhradu věcné škody (§271a až § 271e zákoníku práce).

V tomto konkrétním případě je podstatné, zda byl úraz uznán jako pracovní. Pokud ano a zaměstnavatel nebude postupovat tak, jak mu to ukládá zákon, je nutné se obrátit na orgány inspekce práce. Tyto kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů v oblasti ochrany pracovních vztahů a podmínek, v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti práce a v oblasti zaměstnanosti, uzavírá úřad.