Vláda dnes projedná novelu zákoníku práce, která zavádí „poloautomat“ u minimální mzdy a zároveň redukuje úrovně mzdy zaručené. Podle Hospodářské komory ČR by se ale zaručené mzdy měly zcela zrušit.
U minimální mzdy se zavede poloautomat
Vláda by dnes měla projednat novelu zákoníku práce, která počítá se zavedením valorizačního mechanismu u minimální mzdy. Výše minimální mzdy se má odvíjet od očekávané průměrné mzdy a koeficientu, který stanoví vláda. Při určování koeficientu sice vláda musí zohlednit analýzu základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj), není ale stanoven žádný výpočet, jak přesně.
Novela dále počítá se zavedením referenční hodnoty minimální mzdy, dle které se má určovat přiměřenost vůči průměrné, a to buď na úrovni 45 %, nebo 50 %. Nicméně bude platit, že jde jen o orientační hodnotu a vláda nebude mít povinnost jí dosáhnout. Samo ministerstvo ovšem tvrdí, že cílem bude se postupně k referenční hodnotě přiblížit.
Zaručenou mzdu zcela zrušte, žádají podnikatelé
Dále by mělo dojít k redukci počtu skupin prací u mzdy zaručené ze současných 8 na 4, přičemž ochrana formou nejnižších úrovní zaručené mzdy bude zaměřena především na zaměstnance vykonávající práce s nižší kvalifikační náročností. Zákoník práce by stanovil, že v 1. skupině prací by zaručená mzda činila 1násobek minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2 násobek minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4 násobek minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6 násobek minimální mzdy. Rozdělení prací do 4 skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací stanoví vláda nařízením.
Zatímco zavedení valorizačního mechanismu podnikatelé vítají, u zaručených mezd apelují na vládu, aby je zcela zrušila, případně je ponechala jen pro veřejný sektor. Systém zaručených mezd je zbytečnou státní regulací mezd v soukromém sektoru, aniž by se jakkoli zohledňovala produktivita v různých oborech nebo hospodářské výsledky konkrétní firmy. Neexistuje přitom žádný rozumný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly další sazby, než je sazba minimální mzdy. Pokud státní správa trvá na institutu zaručeného platu pro své zaměstnance, nechť si jej ponechá pouze pro státní správu,
komentoval prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Jaká je v současnosti minimální mzda
Aktuálně platí, že základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí nejméně 18 900 Kč za měsíc nebo 112,50 za hodinu. Zároveň platí dalších 7 úrovní tzv. mzdy zaručené, kdy je vykonávaná práce odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nepodkročitelná (nejnižší) úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tak není závazná pouze minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin nejnižší úrovně mzdy zaručené.
ČLÁNKY DO MAILU