10 hlavních novinek spojených s daňovým přiznáním za rok 2015

5. 2. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Oproti zdaňovacímu období 2014 došlo v roce 2015 k řadě změn spojených s daňovým přiznáním. Přichystali jsme přehled 10 nejdůležitějších.

To, že se neustále mění zákony, se odráží i na daňovém přiznání, respektive na věcech, které v něm poplatníci vyplňují. Přečtěte si přehled změn, které platí pro zdaňovací období 2015 oproti roku 2014.

Čtěte také: Kdo musí za rok 2015 podat daňové přiznání a koho se tato povinnost netýká?

10 novinek spojených s daňovým přiznáním

Základní věci, jako sazba daně, její výpočet či struktura přiznání, se sice nezměnily, přesto se však některé věci oproti zdaňovacímu období 2014 liší. Většinou se jedná o nové výše slev na dani či nezdanitelné části daně.

Zvýšení zvýhodnění na druhé a další děti

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Co se změnilo pro zdaňovací období 2015?

Zřejmě největší změnou pro rok 2015 byla úprava daňového zvýhodnění na dítě. U druhého vyživovaného dítěte ve společné domácnosti se zvýšilo o 200 korun měsíčně, tj. na 15 804 korun ročně a u třetího a dalšího vyživovaného dítěte ve společné domácnosti o dalších 100 korun měsíčně, tj. na 17 004 korun ročně.

Daňové zvýhodnění se uplatňuje slevou na dani, daňovým bonusem nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu (záleží od výše příjmů poplatníka). Maximální výše ročního daňového bonusu činí 60 300 Kč. Zvýhodnění na dítě může uplatnit pouze jeden z poplatníků, kteří spolu žijí ve společně hospodařící domácnosti. Na roční daňový bonus má nárok jen poplatník, který ve zdaňovacím období dosáhl příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy platné k prvnímu dni zdaňovacího období, za rok 2015 tedy 55 200 korun.

Pozor jen na to, že stále platí, že zvýhodnění (a také slevu na partnera) nemohou uplatnit podnikatelé, kteří využívají výdajové paušály a mají příjmy pouze z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti. Nárok na slevu mají jen OSVČ, jejichž součet základů daně s využitím paušálu je nižší než 50 % celkového základu daně.

Vyšší školkovné

Změn doznala také novinka ve slevách na dani tzv. školkovné. Jedná se o slevu za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v předškolním zařízení a odpovídá reálně vynaloženým nákladům. Maximální odpočet se totiž rovná minimální mzdě platné k prvnímu dni daného zdaňovacího období na každé dítě ve společně hospodařící domácnosti. Pro rok 2014 se jednalo o částku 8500 korun, zatímco pro rok 2015 se částka zvýšila na 9200 korun. Další změny, které se týkají této slevy, jsou platné až pro zdaňovací období 2016.

Zdanění důchodu u vyšších příjmů

Základní sleva na dani pro pracující důchodce se sice vrátila již v roce 2014 (a dokonce zpětně i pro 2013, od roku 2015 ale zase platí, že v případě příjmů vyšších než 840 tisíc korun ročně se penzistům bude zdaňovat i důchod.

Omezení uplatnění odpočtu životního pojištění

Novinky pro rok 2015 platí také u nezdanitelných částí daně. Konkrétně jde o životní pojištění. Od roku 2015 lze totiž uplatnit snížení u smluv, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Jedná se o takzvané kapitálové životní pojištění. 

Pro uplatnění nezdanitelné částky je nutné splnit tyto věci:

  • plnění sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy,
  • plnění nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let,
  • u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč,
  • podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
  • pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Pokud poplatník výše uvedené podmínky nedodrží a nechá si plnění vyplatit dříve, musí podat daňové přiznání a do § 10 zákona o daních z příjmů uvést částky, o které si v předchozích letech snižoval základ daně. Výjimkou jsou smlouvy, u nichž nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota bude převedena na novou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky.

Další změnou účinnou od roku 2015 je zavedení desetileté lhůty pro dodanění při zrušení smlouvy o penzijním připojištění před splněním zákonem stanovených podmínek. Jedná se o dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně. Například při zrušení smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém spoření v roce 2016 se budou dodaňovat příspěvky uplatněné v letech 2006 až 2015. S ohledem na přechodná opatření k zákonu o daních z příjmů ovšem i nadále platí, že příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatněné před 1. lednem 2006 dodanění nepodléhají. Desetiletá lhůta pro dodanění platí i pro životní pojištění. Žádná přechodná opatření ale nebyla stanovena.

Zastropení zbylých paušálů

Od roku 2015 se též zastropily zbylé výdajové paušály. Maximální výše odpočtu prostřednictvím 80% paušálu je 1,6 milionu korun a skrze 60% paušál 1,2 milionu korun. Už dříve platilo zastropení pro 30% a 40% paušál. Hranice pro všechny paušály se odvíjí od mezní hranice příjmů, která činí 2 miliony korun. I OSVČ s vyššími příjmy mohou paušály využívat, maximálně si však odečtou částku napsanou v zákoně.

Přiznání u solidární daně

Vysokopříjmové skupiny může potěšit, že v případě solidární daně nemusí podat vždy přiznání. Přiznání totiž už nemusí podávat poplatníci, kteří za kalendářní rok nepřekročili maximální vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění, přestože v jednotlivém měsíci nebo měsících došlo k uplatnění solidárního zvýšení daně. Nově se přiznání podává jen tehdy, pokud solidární zvýšení zvyšuje celoroční daň, nikoliv měsíční zálohu.

Povinnost hlásit osvobozené příjmy na 5 milionů korun

Poplatníci, kteří mají osvobozené příjmy nad 5 milionů korun, musí tuto skutečnost ohlásit finančnímu úřadu. Oznámení se podává v termínu pro daňová přiznání. Pokud tak neučiníte, hrozí vám sankce až do výše 15 % neoznámeného příjmu.

Změny daňově uznatelných výdajů

Od roku 2015 se změnily daňově uznatelné výdaje. Konkrétně ustanovení § 24 zákona o daních z příjmů, tj. výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Novinky se týkají například finančního leasingu, zůstatkové ceny při vypořádání práva stavby či přefakturace.

Čtěte více: Změny v uznatelnosti nákladů (výdajů) v roce 2015

Uplatnění příjmů se srážkovou daní

V roce 2014 se daly v přiznání uplatnit příjmy zdaněné srážkovou daní. To již pro zdaňovací období 2015 neplatí. Pro zdaňovací období 2015 existuje už jen možnost zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní z dohod o provedení práce, a to pro daňové rezidenty.

Majitelé datovek už nevyužijí e-tiskopis

Poslední novinka se týká způsobu podání daňového přiznání. Už rok platí, že kdo má zpřístupněnou datovou schránku, musí přiznání podat elektronicky datovou zprávou. Loni platila výjimka a kdo chtěl, mohl tuto povinnost vyřešit pomocí tzv. e-tiskopisu. Letos (tedy pro přiznání za rok 2015) však tato alternativa již není možná.

Čtěte více: Majitelé zpřístupněných datových schránek už e-tiskopis nevyužijí, až na DPH

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).