Názory k článku 10 nejvýznamnějších českých podnikatelů historie dle samotných podnikatelů

Nic proti Baťovi. Ale to omílání jeho obuvnického průmyslu je už trochu únavné. Jsou to fakt jenom boty.

Ne byl tady třeba Jan Nehera oděvní průmysl, za 6 let vybudoval firmu, která měla 139 prodejen na 3 kontinentech. Baťa byl opravdu významný. Nevyrabel jen boty, podnikal v 11 odvětvích, punčochy, pneumatiky Barum, letecké motory, stavebnictví, lesnictví, velkostatky.A také se proslavil tím, že vymyslel řízení podniku s kterým předběhl svět o 50 let, ale o tom se nemluví. Od něho se to učil západ, Němci, Britové, Japonci. V roce 1990 okamžitě pribehli Japonci, že nám pomůžou se dostat nahoru, EU v čele s Německem to okamžitě odmítli. Vůbec se o tom nemluví, to samý od Jana Nehery se také učil západ, jak se dělá oděvní průmysl. Coco Chanel a spol. Vůbec se o tom nemluví. Velmoc jsme tady byli na všechno, například čokoládová vyráběli jsme 12 tun čokolády ročně. Dnes jsou první Němci a dělají 6tun za rok. To je ten náš vzor od nich se máme učit. Všechno se učili od nás.

Cele nemecko vyrobi 6 tun cokolady za rok?:) jako vazne jen 1 kamion rocne? To jen ja snim Kinder cokosek stejne

Baťova filozofie byla naprosto opačná dnešnímu "modernímu outsourcingu". Naopak, vlastnictvím celého řetězce od surovin po prodejní síť si zabezpečil stabilitu a nezávislost na ostatních dodavatelích. Vyráběl si i stroje potřebné k vlastnímu podnikání. Vystavěl výrobní závody v Německu, Polsku, Švýcarsku, Jugoslávii, Holandsku, Malajsii a Indii. V pěti světadílech vlastnil 63 zahraničních společností. Zabezpečil dovoz surovin prostřednictvím vlastních vyškolených nákupčích, kteří v surovinových oblastech zřizovali sběrny, oddělení nákupu ve Zlíně monitorovalo světové ceny a podle nich řídilo nákup. V cizině zřídil přes 2000 vlastní prodejen, v domácí prodejní síti zaměstnával 8 tisíc prodavačů. V Československu patřilo do koncernu 22 podniků a kromě závodů ve Zlíně a Třebíči k nim mj. patřily gumárenské podniky v Liptovském Mikuláši, Fatra Napajedla s výrobou plynových masek, Moravské a Slovenské strojírny, pěstování lnu a konopí, výroba punčoch (Milady), Zlínské letecké závody, Zlínská stavební. K akciové společnosti Baťa patřila vzájemná pojišťovna Atlas, společnost BAPOZ na zpracování a prodej všech druhů potravin, pohostinství, dopravu zboží, lázeňskou činnost atd., Baťův podpůrný fond BPF, nemocnice, filmové ateliéry FAB, místní železnice, národní vydavatelská společnost, pro lázeňské služby Ratiškovické pomocné závody RAZOV, propagační vydavatelství Tisk, obchodní společnost ČISOA a další. A. s. Baťa získala majoritu v České národní bance a vlastnila dva doly. Ve Zlíně firma založila výzkumný ústav (roku 1940 v něm mj. pracoval profesor Wichterle), obchodní akademii, školu prodavačů, studijní ústav, školu umění - průmyslový design, odbornou školu obuvnickou, závodní školu strojírenskou a firemní průmyslovku...
Jako starosta vybudoval město Zlín, zbudoval nové silniční sítě, stavěl domy pro své zaměstnance, zdravotní zařízení, školy, obchodní síť, kulturní, společenská a sportovní zařízení...
Takže fakt "jenom boty"?

Chybí mi tam Jan Nehera.

Kdo neprošel některým z Baťových podniků,nemůže vůbec o T.Baťovi a jeho díle mluvit.Ten šašek,co sem po revoluci přijel a prohlašoval,že je Tomáš Baťa,tak to byl jenom fracek,kterej všechno zdědil a přišel k hotovému.Čeho si já osobně nejvíc cením na Tomášovi Baťovi,je to,co udělal pro svoje zaměstnance.Donutil je,aby si z první výplaty koupili boty,prádlo,ša­ty,kravatu a klobouk.Do práce všichni chodili jako američané v šatech a v klobouku.Tak pracovali i u strojů.Všem svobodným dal ubytování na svých internátech a svobodárnách,všem ženatým dal byt,ať už byl jakýkoliv,ale byl to byt např.v činžovním domě,jednodom­ku,dvojdomku,ne­bo čtyřdomku.Naučil všechny zaměstnance osobní hygieně,chová­ní.Naučil je hospodařit s pennězi,naučil je investovat.Všechny zaměstnance stále učil v profesích,ve kterých pracovali,ti schopnější si mohli udělat Baťovu školu práce a absolventů si cenil víc,než jiných středoškoláků nebo vysokoškoláků.Jenom si to zkuste představit,že k němu přišla pracovat mladá dívka např z Hukvald,kde neznali tekoucí vodu a on jí nutil používat WC,vanu s teplou vodou a služby např.pedikérku.Málo kdo si dnes dokáže představit ten kulturní šok,který většina jeho zaměstnanců prodělala.A to je největší dílo Tomáše a Jana Antonína Bati pro lidi v Československu.

Zdědil? Ukradl svému strýci Janu Baťovi.

Ale jinak bych Tomáše Baťu a Jana Baťu nemaloval takhle jednostranně v růžových barvách. Bylo tam mnoho nového, dobrého, co má platnost i dnes. Třeba systém výchovy, kdy vedoucí v jakékoli pozici musel projít celým podnikem na každé, i nejnižší pozici. Ale i dost věcí nezdravých. Obrovská fluktulace, kvalita do té doby nevídaně nízká. Třeba si vezmi, kolik vedoucích vývoje a jak rychle se měnilo v letecké továrně, stavební pobočce. Dálnice to byl podnik... značně chaotický, nedomyšlený a tak se ukázala spousta honem honem postavených částí nepoužitelná. Dá se říci, čím dále od vedení, tím práce smysluplnější a klidnější.

Kvalita: Můj děda vzpomínal třeba na duše od Baťi. Stála korunu, ale musel jsi ji ob den dofukovat, jak byla řídká. Jo, byli to i průkopníci v "katování kostů"

byla to krasna doba cesi umeli pracovat vsech techto deset pokladu ceske ekonomiky poctive prace a neskutecneho umu co jmeno to kapacita svetoveho prumyslu diky za to ze jste byli a svet poznal ceskou praci ...za to dnes se muzeme jen stydet za tyto novodobe podnikatele prekupniky lichvare zlodeje

Tak nečekaný úspěch je, že se neumístil Andrej.