Vlákno názorů k článku 10 nejvýznamnějších českých podnikatelů historie dle samotných podnikatelů od Jdu si jen tak okolo - Nic proti Baťovi. Ale to omílání jeho obuvnického...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 26. 10. 2018 16:29

    Jdu si jen tak okolo (neregistrovaný)

    Nic proti Baťovi. Ale to omílání jeho obuvnického průmyslu je už trochu únavné. Jsou to fakt jenom boty.

  • 26. 10. 2018 18:03

    Jindřich (neregistrovaný)

    Ne byl tady třeba Jan Nehera oděvní průmysl, za 6 let vybudoval firmu, která měla 139 prodejen na 3 kontinentech. Baťa byl opravdu významný. Nevyrabel jen boty, podnikal v 11 odvětvích, punčochy, pneumatiky Barum, letecké motory, stavebnictví, lesnictví, velkostatky.A také se proslavil tím, že vymyslel řízení podniku s kterým předběhl svět o 50 let, ale o tom se nemluví. Od něho se to učil západ, Němci, Britové, Japonci. V roce 1990 okamžitě pribehli Japonci, že nám pomůžou se dostat nahoru, EU v čele s Německem to okamžitě odmítli. Vůbec se o tom nemluví, to samý od Jana Nehery se také učil západ, jak se dělá oděvní průmysl. Coco Chanel a spol. Vůbec se o tom nemluví. Velmoc jsme tady byli na všechno, například čokoládová vyráběli jsme 12 tun čokolády ročně. Dnes jsou první Němci a dělají 6tun za rok. To je ten náš vzor od nich se máme učit. Všechno se učili od nás.

  • 26. 10. 2018 23:52

    6tun (neregistrovaný)

    Cele nemecko vyrobi 6 tun cokolady za rok?:) jako vazne jen 1 kamion rocne? To jen ja snim Kinder cokosek stejne

  • 27. 10. 2018 8:47

    A já se zastavil a rozhlédl... (neregistrovaný)

    Baťova filozofie byla naprosto opačná dnešnímu "modernímu outsourcingu". Naopak, vlastnictvím celého řetězce od surovin po prodejní síť si zabezpečil stabilitu a nezávislost na ostatních dodavatelích. Vyráběl si i stroje potřebné k vlastnímu podnikání. Vystavěl výrobní závody v Německu, Polsku, Švýcarsku, Jugoslávii, Holandsku, Malajsii a Indii. V pěti světadílech vlastnil 63 zahraničních společností. Zabezpečil dovoz surovin prostřednictvím vlastních vyškolených nákupčích, kteří v surovinových oblastech zřizovali sběrny, oddělení nákupu ve Zlíně monitorovalo světové ceny a podle nich řídilo nákup. V cizině zřídil přes 2000 vlastní prodejen, v domácí prodejní síti zaměstnával 8 tisíc prodavačů. V Československu patřilo do koncernu 22 podniků a kromě závodů ve Zlíně a Třebíči k nim mj. patřily gumárenské podniky v Liptovském Mikuláši, Fatra Napajedla s výrobou plynových masek, Moravské a Slovenské strojírny, pěstování lnu a konopí, výroba punčoch (Milady), Zlínské letecké závody, Zlínská stavební. K akciové společnosti Baťa patřila vzájemná pojišťovna Atlas, společnost BAPOZ na zpracování a prodej všech druhů potravin, pohostinství, dopravu zboží, lázeňskou činnost atd., Baťův podpůrný fond BPF, nemocnice, filmové ateliéry FAB, místní železnice, národní vydavatelská společnost, pro lázeňské služby Ratiškovické pomocné závody RAZOV, propagační vydavatelství Tisk, obchodní společnost ČISOA a další. A. s. Baťa získala majoritu v České národní bance a vlastnila dva doly. Ve Zlíně firma založila výzkumný ústav (roku 1940 v něm mj. pracoval profesor Wichterle), obchodní akademii, školu prodavačů, studijní ústav, školu umění - průmyslový design, odbornou školu obuvnickou, závodní školu strojírenskou a firemní průmyslovku...
    Jako starosta vybudoval město Zlín, zbudoval nové silniční sítě, stavěl domy pro své zaměstnance, zdravotní zařízení, školy, obchodní síť, kulturní, společenská a sportovní zařízení...
    Takže fakt "jenom boty"?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).