Názory k článku 10 tipů, jak v zimě ušetřit ve firmě za energie

"„nezámrznou teplotu“, tj. 6 až 8 °C), neboť prostory by příliš vychladly. Následné zatápění na optimální teplotu by pak nejenže trvalo déle, ale také by vám zbytečně zvyšovalo spotřebu tepla."

První část, ta je mi i celkem jasná. Autor si pomatlal teplotu, při které by mohly zamrznout a popraskat hůře umístěné části systému, s jakousi mystickou teplotou, pod kterou zřejmě dům a byt zvyšuje energetickou náročnost. Možná se inspiroval skupenským teplem tání - ačkoli i to by byl fyzikální nesmysl.

Druhá část, ta už mi ovšem není jasná vůbec. Jak by snížení teploty a následné ohřátí mohlo zvýšit spotřevu tepla, to je fyzikální zázrak, o kterém bych se rád dozvěděl něco více.

Bude pokračování článku?

No možná měl na mysli to, že když kotel jede na vyšší výkon tak má nižší účinnost - tzn je výhodnější aby lehounce topil i v sobotu a neděli než aby v pondělí v 5h ráno najel na 100% a do 7:00 vyhřál barák z 2°C na 23°C

Jsem si jistý, že ne.

1) Nikde není řečeno, čím je dům vytápěn. Může to být tepelné čerpadlo, dálkové vytápění, akumulace, přímotop.
2) Kotel je dimenzovaný na vytápění pro venkovní teploty -13 až -17°C. Průměrná teplota v lnejstudenějším měsíci, ednu je -2,7°C. Tudíž lze předpokládat, že kotel bude mít k maximálnímu výkonu hodně daleko. Další věc je, že při malém výkonu účinnost také klesá.
3) Vychladnutí na 2°C nelze dopustit, protože to by už v chladnějších koutech od termostatu hrozilo zamrznutí. Lze jít někam k 5°C.
Takové vychladnutí trvá několik dní i u mizerně izolovaného baráku, byt takhle nevychladne vůbec, a dům postavený podle dnešních minimálních normových požadavků, díky solárním ziskům okny, také ne.
Ale předpokládejme, že vychladne. To potom ale není zatopení před vstáváním do práce, ale odstávka třeba po dvojtýdenní dovolené. Tam potom trošku delší doba k ohřátí není kritická.
A pokud je, tak i v takovém případě zbytené ztráty způsobené nesmyslnou radou, výrazně převýší ztráty dočasného chodu s ne nejvyšší účiností. (O dálkovém ovládání, nebo časování ani nemluvě.)

Ne, je to fyzikální nesmysl, co nám tu autorka navěšela na nos.

Za ty notebooky vám všichni poděkujou - není nic horšího než si koupit notebooka a používat jej jako stolní PC - ergonomie hadra.

Predevsim hnusny TN displej s mizernym kontrastem u vetsiny notebooku nikdy nenahradi kvalitni monitor s IPS panelem (Eizo, NEC) a kompenzaci rovnovernosti podsviceni. Tohle jsou zkratka nesmyslne rady. Ono staci nemit v PC zbytecnou "grafiku" co zere trojnasobek spotreby procesoru :-)

Problem je jinde, zatimco v CR s ubohou kupni silou stoji elektrina 4 Kc, v Nemecku s 3x vyssimi platy 1.50 Kc v pouhem prepoctu z EUR na CZK. Ale o tom se nesmi v CR psat.

"Pokud máte v místnostech klasické žárovky, pak vězte, že oproti novým úsporným žárovkám spotřebovávají mnohem více energie. Úsporné žárovky mají totiž zhruba čtyřikrát nižší spotřebu elektřiny a kvalitní úsporná žárovka vám může za dobu své životnosti ušetřit 1 300 až 3 400 Kč."

Ale úsporky také v zimě vůbec netopí... A to světlo je trochu hnus.

A vůbec, v ČR je topná sezóna zhruba 8 měsíců, jsou ty úspory kalkulovány jen na zbylé čtyři měsíce, nebo na celý rok (to by ale bylo zavádějící, protože o co více hřejí žárovky, o to méně se těch osm měsíců topí přes radiátory, tedy pokud je v provozu nějaká regulace)?