Podnikatelé by si měli dávat pozor před nákupem padělků počítačových programů, které jsou nabízeny jako originální software. To je v kostce souhrn dopisu pro podnikatele od BSA.
Dopis dostane celkem 10 tisíc malých a středních firem. Majitele firem varujeme před nelegálními praktikami, které jsme zaznamenali na tuzemském trhu,
říká Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské aliance BSA | The Software Alliance, která sdružuje klíčové výrobce softwaru.
BSA hledá padělaný software na internetu kontrolními nákupy
Podle něj BSA často provádí na internetu tzv. kontrolní nákupy a z nich vyplývá, že až 80 procent softwaru nabízeného k prodeji nemá řádnou licenci, anebo jde přímo o padělky. Jedná se o software nabízený především prostřednictvím internetových aukcí, P2P sítí a úložišť. Podle letošní analýzy BSA se v Česku užívá 33 % nelicencovaného softwaru. Výrobci softwaru tím přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.
Čtěte také: Staňte se udavačem na plný úvazek. BSA kontroverzně komunikuje své praktiky
Nejčastěji jsou padělky vydávány jako ,zlevněný‘ nebo takzvaně použitý software. Případně jsou licence pro neziskový sektor podvodně vydávány za plnohodnotný komerční software. Setkáváme se i s falšováním certifikátů pravosti softwaru,
shrnuje praktiky podvodníků Jan Hlaváč.
Neinstalujete software na počítače, kam nepatří, varuje BSA
Podnikatelé by si taky měli dávat pozor na instalaci kopií softwaru. Firmy chtějí ušetřit tím, že instalují software na více počítačů, než jim povoluje licence a počet těchto případů rapidně roste.
Nejčastěji se pirátsky užívá kancelářský software a operační systémy (výrobce Microsoft), grafické a návrhářské programy (Adobe), CAD aplikace (Autodesk) či utility, například antivirové systémy (Symantec). Stíhané firmy mají většinou méně než 150 zaměstnanců a podnikají v oblasti služeb, výroby, designu, inženýrství a architektury.
Jak připomíná BSA, užívání nelicencovaného softwaru pro účely podnikání představuje trestný čin porušování autorského práva. Soud podle okolností může uložit vysoké peněžité tresty, či dokonce trest odnětí svobody až na osm let. Hrozí rovněž povinnost uhradit výrobcům softwaru odškodnění v průměru přesahující 390 tisíc korun,
uzavírá Hlaváč.
ČLÁNKY DO MAILU