Před několika týdny se rozjela druhá vlna elektronické evidence tržeb. Oproti původním předpokladům se do ní však zapojilo o polovinu méně podnikatelů. Otazník teď tedy visí nad předpokladem ministerstva, že by zavedení elektronické evidence tržeb mělo přinést 18 miliard korun ročně.
Podle slov Jiřího Žezulky, bývalého šéfa finanční správy je tento předpoklad nereálný. Myslím, že avizovaných 18 miliard není úplně férové číslo. Jednak mi nesedí srovnání s kontrolním hlášením, které, aspoň z mého pohledu, musí generovat vyšší fiskální příjmy než EET. U kontrolních hlášení však byl předpoklad jen 10 miliard korun. Dále pak již vámi zmíněný počet podnikatelů v druhé vlně EET. Ministerstvo financí vycházelo z předpokladu 250 tisíc podnikatelů, reálně se jich však zapojilo o polovinu méně. Chápu, že šlo o odhad podle klasifikace ekonomické činnosti. To je ale mnohdy zavádějící údaj a finanční správa to ví. Podle mě je jednoznačné, že ta čísla nemůžou vyjít,
prozradil už dříve v rozhovoru pro Podnikatel.cz.
Celý rozhovor s Jiřím Žežulkou: Za mé éry bychom korunové dluhopisy už šetřili, říká bývalý šéf finanční správy a 3. a 4. vlna #EET nebude fungovat, tvrdí bývalý šéf finanční správy
Jiří Žezulka se nad těmito údaji potkal v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce s dosavadním šéfem Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Martinem Janečkem. Tomu se slibovaný výnos po zavedení EET však nepodařilo vysvětlit.
V tuhle chvíli bych nechtěl dovozovat nějaká konkrétní čísla z hlediska inkasa, ale z hlediska tržeb. Což spolu nějakým způsobem souvisí, ale nemusí to na tom inkasu přinášet takové efekty, jako je třeba v těch tržbách,
vysvětlil Janeček. Zdůraznil, že s výnosem 18 miliard se počítá až po plném náběhu celého systému EET.
Žežulkovi ale toto vysvětlení nestačilo: Já těm číslům, Martine, nechci říct, že nevěřím. Já jim nerozumím. Když budeme brát uzavřený rok 2016. Nárůst DPH na inkasu dělal 17,9 miliardy. Když odečteme vliv kontrolního hlášení, tak jak je prezentováno, tak to znamená, že jsme vlastně docílili nárůstu inkasa (čistého ekonomického růstu) někde maximálně kolem dvou procent. To je přece kriticky málo,
uvedl Žežulka.