V současnosti platí vyšší sazba pro příjmy, které ročně přesahují 48násobek průměrné mzdy. Nově se má tato hranice snížit na 36násobek. Vzhledem k tomu, že strop pojistného zůstane i nadále na úrovni 48násobku, bude platit paradoxní situace, že lidé s příjmy mezi 36násobkem a 48násobkem průměrné mzdy budou mít vyšší zdanění než nejbohatší.
Co se dozvíte v článku
Jaké jsou v současnosti sazby daně
Zákon o daních z příjmů v současnosti rozlišuje dvě sazby pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. První sazba daně činí 15 %, druhá pak 23 %. Sazba daně ve výši 15 % se v současnosti týká těch poplatníků, kteří mají roční příjmy do 48násobku průměrné mzdy (pro rok 2023 jde o částku 1 935 552 Kč). Pokud poplatníkův základ daně přesahuje 48násobek průměrné mzdy, příjmy nad tento základ se daní sazbou ve výši 23 %. U zaměstnanců se za příjem považuje hrubá mzda, u OSVČ příjmy po odpočtu výdajů.
Výsledná daň se následně vypočte ze základu daně, který je snížen o nezdanitelné částky základu daně a o odčitatelné položky od základu daně. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Daň je následně vypočtena jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.
Pokud tedy například poplatník dosáhne letos základu daně ve výši 2 500 000 Kč, rozdělí se jeho příjmy následovně. Základ daně do výše 1 935 552 Kč bude zdaněn 15% sazbou daně a zbývající rozdíl 564 448 Kč bude zdaněn 23% sazbou daně.
Průměrná mzda bude 43 967 Kč
Příští rok však dojde ke změně. Předně již vláda schválila své nařízení o výši všeobecného vyměřovacího základu, ze kterého se určuje průměrná mzda.
- všeobecný vyměřovací základ má činit 40 638 Kč
- přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu má činit 1,0819
- průměrná mzda má činit 43 967 Kč
Průměrná mzda se určuje jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Konkrétně tedy 40 638 × 1,0819 = 43 967 Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru). 48násobek průměrné mzdy tedy činí 2 110 416 Kč a od této hranice bude platit strop na sociální pojištění, a kdyby se nic nezměnilo, tak i druhá sazba daně z příjmů.
23% sazbu už od 36násobku
Konsolidační balíček nicméně počítá s tím, že hranice, od které se platí vyšší sazba daně, by se měla snížit ze 48násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy. Tím dojde k rozšíření množiny vysokopříjmových poplatníků, vůči nimž se uplatňuje zvýšená sazba daně. Jde o solidární krok, aby se i tito poplatníci více podíleli na konsolidaci veřejných financí,
píše se v důvodové zprávě.
Pro rok 2024 to bude znamenat snížení z 2 110 416 Kč na 1 582 812 Kč. Pro představu to znamená měsíční mzdu ve výši 131 901 Kč. Kdyby nedošlo ke schválení konsolidačního balíčku, zůstala by hranice měsíční mzdy na úrovni 175 868 Kč. Kdo má tak například mzdu 150 000 Kč, po schválení konsolidačního balíčku nově na dani z příjmů zaplatí o více než 1400 Kč více.
Vzhledem k tomu, že se naopak nijak nemá měnit strop pro sociální pojištění (48násobek průměrné mzdy), dojde při schválení konsolidačního balíčku k paradoxní situaci, kdy lidé s příjmy mezi 36násobkem a 48násobkem budou mít vyšší efektivní zdanění než poplatníci s příjmy nad 48násobek průměrné mzdy.
Jaké všechny příjmy se daní vyšší sazbou daně?
Nijak se naopak nemá měnit rozsah příjmů, které se do stanovené hranice počítají. Kromě tzv. aktivních příjmů, tedy příjmů ze závislé a samostatné činnosti, se budou i nadále brát v potaz i příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy.
Vzroste i nemocenské pojištění
Kromě posunu hranice progrese navíc konsolidační balíček počítá se znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, které by státnímu rozpočtu mělo vynést v příštím roce 11,9 mld. Kč a v roce 2025 dalších 1,1 mld. Kč. Aktuálně platí, že nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel ve výši 2,1 % z hrubé mzdy. Nově by se mělo nemocenské pojištění strhávat i ze zaměstnancovy části a snížit mu tak čistou mzdu.
Nemocenské pojištění vzroste i OSVČ
Nemocenské pojištění se má zvýšit také pro OSVČ, a to z 2,1 na 2,7 %. Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje sama OSVČ. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Minimální měsíční základ pro účast na nemocenském pojištění je nyní 8000 Kč a minimální záloha tak činí 168 Kč.
Po nárůstu sazby by tak měla stoupnout na 216 Kč. OSVČ, které se účastní nemocenského pojištění a hradí si minimum, si tak připlatí 48 Kč měsíčně. I nadále má ale platit, že pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné.
ČLÁNKY DO MAILU