Tento článek navazuje na již vydaný rozhovor s ředitelem Finanční správy Martinem Janečkem. Tentokrát jsme vyzpovídali Jiřího Fridricha, šéfa Odboru aplikačních systémů Finanční správy. Zajímali nás především technické souvislosti v případě elektronické evidence tržeb.
První má otázka směřuje k povinnosti mít internetové připojení v případě elektronické evidence tržeb. Co když tam nastane situace, kdy ten obchodník ztratí internetové připojení?
S touto variantou samozřejmě počítáme. Pokud obchodník nebude mít po nějakou dobu konektivitu, tak bude účtenky běžně vydávat a tisknout tak, jako by byl připojený k nám. Jediné, co bude na účtence chybět, je náš fiskalizační kód a místo toho tam dá svůj kód z pokladny tak, aby bylo evidentní, z které pokladny účtenku vytiskl.
Po praktické stránce: jak tam vloží svůj kód?
Kód bude generovaný za pomocí certifikátu, který obdrží od daňové správy a z údajů, které budou uvedeny na účtence, takže ty konkrétní údaje, které budou uvedeny na účtence, tím certifikátem podepíše a část toho podepsaného kódu umístí na vytisknutou účtenku. Musí tam být evidentní párování mezi papírovou účtenkou a tím zařízením, z kterého účtenku vydal. Poté má obchodník 48 hodin na to, aby doručil tyto data do Finanční správy ČR. Předpokládáme, že ta jeho aplikace bude schopná, v momentě, kdy bude mít konektivitu do Finanční správy, ty účtenky, které byly vydány tzv. off-line, zaslat na servery Finanční správy.
Není ten 48hodinový požadavek moc omezující? Nepřemýšleli jste o tom, že byste ho udělali trochu delší? Z mého pohledu se jedná o dost šibeniční termín.
Abych vysvětlit ten systém fungování. Jsou v podstatě tři varianty fungování, respektive tři varianty režimu, ve kterém nám ty účtenky podnikatelé zasílají. První varianta je v případě, že má podnikatel konektivitu. Data z účtenky jsou nám zaslána skrze internetové připojení, my odpovídáme kódem, podnikatel tiskne účtenku a tu předá zákazníkovi. Pak je druhá varianta, kdy nastává výpadek internetového připojení a podnikatel nám do těch 48 hodin účtenky dodá, buď z jiného místa, nebo z jiné provozovny. Ale nepředpokládáme, že by výpadek internetového připojení byl delší než třeba 48 hodin.
Pořád však stále nerozumím tomu, jak vám poté podnikatel ty účtenky ex post zašle? To je bude například personál restaurace zadávat ručně, nebo tam funguje nějaký automatický systém?
Jedná se o to, že pokud nemá připojení, tak stejně ty údaje zadává na pokladně, bere peníze a vydává účtenky. Tyto účtenky, které podnikatel zadával do pokladny, jsou uloženy v softwaru na té pokladně a v momentě, kdy dojde ke spojení s naším systémem, tak jsou ta data automaticky odesílána. On nic nepřepisuje, ale systém sám nashromážděné účtenky posílá do Finanční správy, takže pro něj to neznamená z hlediska pracnosti žádný úkon navíc. To by v podstatě byla funkcionalita jeho softwaru, který v momentě, kdy zjistí, že server Finanční správy dostupný je, tak nám zašle účtenky, které se tam tímto způsobem nahromadily.
Vy jste říkal, že jsou tři modely elektronické evidence tržeb, první a druhý jste vyjmenoval. Ten třetí by měl být jaký?
Třetí model je tzv. zjednodušený postup, který se týká provozoven, které jsou v lokalitě, kde prokazatelně není žádné internetové spojení ani pevnou linkou, ani mobilním připojením. Tam poté dotyčný podnikatel vydává účtenky obdobným způsobem. Zase má nějaké zařízení, na kterém účtenky zadává a tiskne. Poté má podnikatel pět dnů na to, aby ta data dodal do Finanční správy. Musí se dostat někam k připojení do internetové sítě a ty údaje odeslat. O tento režim musí však výslovně zažádat. Tento model není automatický. Musí příslušnému Finančnímu úřadu zdůvodnit a potvrdit, že tam, kde provozuje živnost a kde přijímá tržby, skutečně není schopen technicky zajistit internetovou konektivitu.
Když řeknu konkrétní případ: Horská chata ubytovává zákazníky, vaří jim a nemá připojení k internetu, bude dělat tržby, vydávat účtenky, pak si provozovatelé sjedou někam do města, připíchnou svůj pokladní software k internetu a data se automaticky odešlou. Je to tak?
Ano, přesně tak.
Pojďme k zavedení toho systému jako takového. Podle jednoho z našich odborných blogerů není vůbec technicky reálné, aby se vše po technické stránce stihlo do začátku roku 2016. Vy si stále zakládáte na tom, že to stihnete?
Děláme ty kroky, abychom od roku 2016 fiskalizovali. Co se může stát, to nejsme schopni samozřejmě predikovat. Dokud ten systém nebude spuštěn, tak tam jsou otazníky.
To znamená, že už v současné době pracujete na přípravné fázi, abyste mohli poté systém co nejrychleji implementovat? Přeci jen už máte půl roku a zákon ještě nebyl přijat, pokud se nemýlím.
Připravujeme kroky tak, aby doba na spuštění systému byla co nejkratší.
Budete, prosím, více konkrétní?
Za nás, jako za část technickou, už máme vypracované možné technické řešení, které by bylo možné realizovat v podmínkách České republiky, respektive v podmínkách Finanční správy. Nicméně, jsou to návrhy, které budeme muset potom projednat s tím konkrétním dodavatelem technického řešení. Takže my dodavateli předáme naše představy o tom, jak by to technicky mohlo fungovat, nicméně ten potenciální dodavatel zajisté také navrhne nějaké řešení, které bude buď odpovídat tomu našemu, nebo bude mírně modifikované.
Nedávno jsme byli informováni jedním českým start-upem, že jejich aplikace, kterou stačí nainstalovat na tablet, je připravena právě na elektronickou evidenci tržeb. Rád bych se zeptal, zda vy, jako Finanční správa, budete certifikovat, ověřovat jednotlivé aplikace, které se k vám budou připojovat, či to řešit nebudete?
Ano, zpočátku jsme vyhodnocovali oblast certifikace aplikací a systémů, kterou mají například v Maďarsku, a ukázalo se, že to není vhodná cesta. Mohla by totiž některé dodavatele zvýhodnit, případně by mohla do budoucna vytvářet korupční prostředí. Proto jsme se inspirovali v chorvatském systému, kde skutečně není důvod ta zařízení certifikovat. Nedává to žádnou nutnost pro to fungování. Je to v podstatě něco podobného, jako kdybyste chtěl po Finanční správě, aby certifikovala třeba účetní software, že generuje daňové přiznání v pořádku.
Dobře, ale přeci jen ten systém funguje tak, že odesílá z pokladny data a vy mu odesíláte nazpět kód. Takže reálně zde existuje přímá komunikace té aplikace s vámi. Jak má podnikatel poznat, když si bude aplikaci pořizovat, že to ta aplikace skutečně zvládne?
My předpokládáme, že jednak zveřejníme veškerou dokumentaci potřebnou pro návrh těchto technických řešení, potom jsme dál připraveni vytvořit rozhraní pro testování třetích stran. To znamená, že bude existovat testovací prostředí, na kterém si bude moci kdokoli vyzkoušet, že ten systém mu funguje tak, jak má, a že je schopen odeslat ta data Finanční správě. Nicméně předpokládáme, že tato oblast bude hlavně na těch tvůrcích softwaru, právě jako jste zmínil tvůrce systémů elektronických pokladen, kteří budou poskytovat těm koncovým uživatelům tu podporu. To znamená, že oni ten software pouze upraví, nebudou ho vytvářet znova a svým zákazníkům pak nabídnou už pouhý upgrade toho stávajícího řešení. V případně, že ten podnikatel není vybaven pokladním systémem, tak si nakoupí zařízení s nějakou aplikací, jejíž dodavatel si funkčnost ověřil u nás na testovacím rozhraní. A to může být i případ vámi zmiňované aplikace.
3 modely komunikace #EET
1. Podnikatel je trvale připojen k internetu
2. Podnikateli dočasně vypadne internetové připojení
3. Podnikatel nemá trvalou internetovou konektivitu
ČLÁNKY DO MAILU