Novoroční předsevzetí mohou vypadat jinak, než jako zbožná přání naškrábaná na první stránku papírového či elektronického diáře, která jsou pár týdnů zdrojem frustrace a pak s drobnou výčitkou upadnou do zapomnění. Nebo se za rok dokonce vrátí, vstanou z mrtvých jako fénix z popela, a dopadnou, bohužel, zase stejně. Totiž – vyšumí podobně jako šampaňské, které zbylo na stole po silvestrovském večírku. Přitom to jde i jinak.
1. Novoroční předsevzetí přetavte do vize a jasných cílů
Třeba tak, že se s novoročními předsevzetími naloží jako s klíčovou roční vizí, která je přetavená do jasných cílů. Do cílů, které jsou pozitivně formulované, dostatečně ambiciozní, aby motivovaly, ale reálné z pohledu toho, kdo se k nim zavazuje. Do cílů, které mají jasný časový horizont a jsou nějak měřitelné, byť třeba jen velmi jednoduše pomocí škálování.
Čtěte více: 3 osvědčené způsoby, jak ještě lépe pracovat se svými cíli
Jak vytěžit co nejvíce s novoročních předsevztetí?
Do cílů, které jsou ekologické, a to v první řadě ve vztahu k jiným závazkům, snům a životní cestě toho, kdo se k cílům zavazuje. Mít skvělý cíl, jehož naplnění ale rozboří všechno ostatní, co je pro dotyčného také důležité (například vztahy nebo čas na celoživotní koníček), jistě nemusí být v konkrétní chvíli to nejužitečnější. Ekologičnost tak je v tomto ohledu schopnost vnímat své cíle v širším kontextu. A tak trochu odráží i známé varování, že není od věci dávat si trochu pozor na svá přání, protože se nutně nemusí splnit předpokládaným a snadno představitelným způsobem. Ponechte si otevřenou mysl, ale důvěřujte svým instinktům, aby vám pomohly objevit, co je pro vás nejvíce užitečné,
doporučuje Doug Silsbee ve své knize Všímavý kouč (Maitrea 2012).
2. Navlečte se do kůže odvážného bojovníka…
Důvod, proč pracovat s cíli, si může každý odvodit ze své praxe, pokud s nimi má zkušenost. Ostatním možná dobře poslouží vysvětlení, kterým Doug Silsbee svou knihu otevírá: Našim životům dáváme smysl sledováním cílů, které stojí za to. Řízení, jak ve smyslu organizační role, tak i v našich životech, v sobě zahrnuje směr.
Cíle mohou být směrovkou, když se berou dostatečně vážně, ale také dostatečně flexibilně v reakci na neustálé změny, které cíle i jejich „majitele“ permanentně ovlivňují. Odstoupit bez výčitek od svého cíle, když ztratí platnost, nebo ho přeformulovat je větší hrdinství, než pro něj cedit krev, i když dávno zastaral.
Být na sebe krutí kvůli vlastnímu selhání, jen posílí naše utrpění,
upozorňuje Doug Silsbee. Selhání a „selhání“ lze raději zahlédnout v jiném světle, jako prostředky k učení. Minimálně například k učení se toho, jak se v takovou chvíli zachovat sám / sama k sobě. Protože umění uklidnit a utěšit sám sebe je pro život velmi důležité,
jak připomíná Daniel Goleman, odborník v oblasti behaviorální psychologie a funkcí lidského mozku, ve svém dnes již klasickém pojednání o emoční inteligenci (Columbus 1997).
Čtěte také: Bez emocí se v podnikání neobejdete, tvrdí podnikatelští matadoři
K čemu jsou novoroční předsevzetí, která zastarala? K čemu jsou ta nepromyšlená, která pramení jen z momentálního popudu? Z jakých zdrojů při formulaci předsevzetí čerpat, aby opravdu vydržela? Vodítkem může být doporučení Aleny Slezáčkové, která napsala precizního Průvodce pozitivní psychologií (Grada 2012): Udržujte svoji motivaci a snahu. Pokud je váš cíl v souladu s vašimi hodnotami a opravdovými potřebami, bude vás pomyšlení na něj posilovat a motivovat.
K čemu jsou novoroční předsevzetí, která jsou negativně formulovaná a už od prvního dne nového roku se stanou jen zdrojem stresu, sebeužírání, výčitek a frustrace? Na to ať si každý odpoví sám. Nápověda zní, že z takových cílů zřejmě nic prospěšného nekouká. Jsou jako koule uvázaná u nohy, když se ještě k tomu vezmou smrtelně vážně.
… a k cílům přistupujte bez piety
Taková předsevzetí je ale možné pozitivně přeformulovat, nebo je rychle a nekompromisně zamést pod koberec a zkusit se zavázat raději k něčemu jinému. Vždyť přeci experimentování, sebeuvědomování a ochota se měnit jsou součástí toho, jak žít život naplno,
jak dodává Doug Silsbee. Ten cílování vztahuje také k leadershipu, když připomíná, že lídři míří směrem, který je určený konkrétními závazky, pro které se vnitřně rozhodli. A jako odvážní, byť mírumilovní bojovníci jsou připravení čelit překážkám, které se na jejich cestě objeví – přijdou buď z vnějšího prostředí, nebo zevnitř jich samotných.
Čtěte také: S vizí nebo bez vize? Buďte jako zahradník, co své vizionářství pěstuje
3. Spoléhejte na každodennost a realizujte drobné akce
Předsevzetí jako vize rozpracovaná do konkrétních cílů si zaslouží, aby se s nimi jako s cíli také zacházelo. Tedy, aby se v podobě konkrétních kroků promítaly do každodenní podnikatelské a soukromé reality. Aby se z hlavy dostaly na papír nebo do počítače (tedy aby byly přesně zapsané – třeba jako úvod nějakého „deníku změny“) a postupně se měnily v drobné akce.
Cíle by měly v člověku podněcovat právě tolik vášně, aby se do nich s radostí opravdu pustil. Mysl je sice mocná zbraň, ale pokud podnikatel zrovna není zároveň buddhistický mnich trénovaný v Himálaji nebo pokročilý jogín, bude pro něj zřejmě jistější, když bude své osobní i pracovní cíle soustavně postrkovat dopředu pilnou prací na nich. Tedy na začátku bude vědět, jaký bude jeho či její první krok a v každou chvíli si bude jistý nebo jistá, jaký je další krok. Krok k cílům zastřešeným vizí. Tedy k naplnění novoročních předsevzetí.
ČLÁNKY DO MAILU