Přestože od smrti Tomáše Bati, jednoho z největších velikánů české podnikatelské historie, uplynulo již přes 80 let, jeho odkaz zůstává živý dodnes. Nic samozřejmě není černobílé a i činnost Tomáše Bati má své kritiky, podle kterých provázelo Baťovo podnikání řada negativ a problematických kroků. Co se však Baťovi rozhodně upřít nedá, že dosáhl nevídaného podnikatelského úspěchu především díky své píli, odhodlání a svému přístupu k zákazníkům. Přečtěte si věci, kterými Tomáš Baťa inspiruje i v současnosti.
Čtěte také: 5 nejvýznamnějších českých podnikatelů v historii
Vytrvalost a pracovitost
Během svého života se Tomáš Baťa ocitl několikrát takřka na dně, přesto se nikdy nevzdal a vždy se dokázal zvednout a pokračovat. První rána ho postihla už v mládí, kdy mu v jeho deseti letech zemřela matka. V dalších letech nevycházel příliš dobře ani s otcem, ke kterému do dílny se sice několikrát vrátil, avšak vždy ho následně zanedlouho kvůli neshodám opustil. Za úspěšné se nedají považovat ani první Baťovi pracovní a podnikatelské kroky. Ve firmě Fäber, která vyráběla ševcovské stroje a do které odešel ve 14 letech pracovat, dostal brzy výpověď. Když pak s podporou sestry zkusil rozjet vlastní ševcovskou živnost ve Vídni, musel ji po několika měsících ukončit, jelikož se jí neuživil.
V roce 1894 si Tomáš Baťa se sourozenci nechal vyplatit pozůstalost po matce a společně založili vlastní firmu. Už po roce se ale podnik ocitl na okraji bankrotu, dlužil, kam se podíval, a věřitelé hrozili žalobami. Tehdy se ujal řízení firmy Tomáš Baťa, který se rozhodl nevzdat. Sám pomáhal i nejpodřadnějšími pracemi, dělal ve dne v noci a v létě roku 1896 už firma neměla žádné dluhy. Pokuta, kterou jsem uložil svému tělu a svému životu v podobě práce a odříkání za lehkomyslnost prvního roku naší samostatnosti, byla mi zárukou, že už nikdy se nebude v mém životě něco podobného opakovati,
řekl Tomáš Baťa o tomto období v knize Úvahy a projevy, kterou poprvé vydalo v roce 1932 nakladatelství TISK Zlín.
Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz
Důraz na inovace
Další silnou devízu Tomáše Bati tvořil jeho kladný vztah k inovacím a novinkám. Nebál se experimentovat a zavádět nové technologické postupy či metody řízení zaměstnanců. Už na počátku fungování firmy zavedl, na tehdejší poměry revoluční, způsob odměňování zaměstnanců. Ti totiž měli pevnou pracovní dobu a dostávali fixní týdenní mzdu, což v té době nebylo obvyklé. Průlom do světa pak Baťa udělal se svými botami z plátna, tzv. Baťovkami. Zatímco boty z drahé kůže si mohli dovolit koupit jen někteří, boty z plátna prakticky všichni.
Po pobytu v USA zavedl Baťa americký systém managementu, odměňoval zaměstnance za reálně vykonanou práci, případně jim snižoval mzdu za špatně odvedenou práci a zavedl několik druhů mezd. Co se týče cen, asi jen málokdo neví, že právě Baťa vymyslel ceny s obligátní devítkou na konci, které opticky vypadají lépe. V oblasti cen podnikl na počátku 20. let minulého století ještě jeden revoluční tah, kdy je kvůli odbytové a finanční krizi po první světové válce a deflaci snížil na polovinu. Razantní zlevnění pak dokázal výborně marketingově prodat a plakát s pěstí rozbíjející slovo “drahota” silně zapůsobil na zákazníky. Po Baťových botách se zvedla obrovská poptávka a kromě obrovského výdělku Baťa prakticky ovládl trh s obuví v Československu.
Dalším revolučním Baťovým počinem se stalo zavedení samosprávných dílen, které měly vlastní výsledovku a odměňování jejich zaměstnanců záviselo na výkonnosti a hospodaření dílny. Zaměstnanci se tak podíleli na zisku společnosti, čímž byli motivováni ke kvalitní práci. Systém fungoval tak, že každá dílna kupovala od předešlé dílny boty v určité fázi výrobního procesu a po zpracování je prodávala další dílně. Každá dílna měla plnou odpovědnost za polotovary, které převzala a které následně prodávala dále. Baťa tímto systémem zvýšil odpovědnost jednotlivých zaměstnanců a sám ušetřil náklady na kontrolu pracovníků a zboží.
Čtěte také: Kdo inspiruje úspěšné české podnikatele a koho mají za vzor?
Jak se píše v Baťových Úvahách a projevech, samostatnost oddělení se projevovala především těmito znaky:
- Každé oddělení mělo jednu vedoucí osobnost, odpovědnou z práci, zisk a ztrátu oddělení.
- Samostatný hospodářský účet zisků a ztráty s týdenním veřejným vyúčtováním.
- Účast zaměstnanců, a to mistrů a řady dělníků na zisku dílny.
- Osobní odpovědnost každého v oddělení za svou práci.
- Kolektivní úsilí celé dílny na provedení úkolu, na němž závisí zisk oddělení.
Přístup k zákazníkům
Věcí, kterými Tomáš Baťa inspiruje dodnes, se dá najít ještě celá řada, máloco je však stále tak aktuální jako Baťův přístup k zákazníkům. Slogan “náš zákazník – náš pán”, který Baťa propagoval, rozhodně nebyl prázdnou frází, jak lze u některých stávajících podnikatelů vypozorovat. Většinu kroků, postupů a novinek dělal právě s ohledem na zákazníka. Baťa dodržoval jednoduchou tezi, kdy se zákazníkovi snažil nabídnout více, než minimum, o které sám žádá, a to za cenu nižší než požadované minimum.
Onen nadstandard například tvořilo chování prodavačů, kteří se dle příkazu Bati zajímali o připomínky a podněty zákazníků. Získané informace nekončily v koši, nýbrž byly využívány při dalším rozvoji firmy. Baťa též vedl evidenci zákazníků, kterým následně posílal různé propagační materiály. Nešlo ale jen o reklamu, Baťa se zaměřením na zákazníka snažil změnit myšlení lidí a zaměstnanců. Věřil totiž, že jedině službou zákazníkovi se dá vybudovat blahobyt, a tím se řídil celý svůj život.