Finanční správa publikovala nový dokument, v němž poukazuje na údajné časté omyly, které se týkají kontrolního hlášení.
Vybíráme 3 velké omyly, které jsou z pohledu podnikatele nejdůležitější. Ty další si můžete přečíst na stránkách Finanční správy.
Ilustrační obrázek
1. Krátké lhůty
Omyl
Pokud faktury nebudou shodné, budou mít firmy a podnikatelé na jejich opravu či vysvětlení jen pět dnů. V případě, že to nestihnou, hrozí jim až padesátitisícová pokuta. Takto krátkou lhůtu zavedlo ministerstvo financí ve snaze omezit miliardové karuselové podvody s DPH. Problémem ale je, že stát tak opět přenáší další část zátěže při výběru daní na daňové subjekty.
Skutečnost podle MFČR
Lhůta stanovená na určitý úkon při správě daní počíná běžet dnem doručení dokumentu, který danou lhůtu stanovuje. Jedná se o běžný postup doručování písemností.
V praxi elektronické komunikace prostřednictvím datových schránek dochází k doručení okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky. Pokud se oprávněná osoba nepřihlásí během 10 dnů po odeslání, dojde k tzv. doručení fikcí (§ 47 odst. 2 daňového řádu). V případě e-mailové komunikace se fikce doručení vztahuje již k okamžiku odeslání zprávy správcem daně (§ 101g odst. 5 zákona o DPH). V daném případě může skutečně dojít k výraznému zkrácení doby, kterou bude mít daňový subjekt k dispozici (tato situace připadá do úvahy pouze u plátců – fyzických osob (případně osob neusazených), neboť právnické osoby se sídlem v tuzemsku mají zřízenu datovou schránku povinně ze zákona).
Nicméně nelze ze strany správce daně brát zřetel na možné ignorování doručených zpráv. V této souvislosti je možné pouze doporučit využívat pro elektronickou komunikaci se státní správou oficiální nástroj spravovaný ministerstvem vnitra v podobě datových schránek.
Pro samotné podání kontrolního hlášení je doporučeným způsobem elektronického podání prostřednictvím Daňového portálu (aplikace EPO na www.daneelektronicky.cz).
2. Velký bratr – odhalené obchodní vztahy
Omyl
Povinnost dávat elektronicky finanční správě přehled všech vydaných i přijatých faktur budou mít všichni plátci DPH. Jedná se o firmy i fyzické osoby – podnikatele napříč všemi obory. Jelikož podnikatel nebo firma budou muset dát seznam všech faktur, dostane daňová správa obrovské množství citlivých dat. Třeba taková, komu, co, za kolik a s jakou marží daná firma dodala nebo v jakém množství od někoho nakoupila.
Skutečnost podle MFČR
Kontrolní hlášení obsahuje pouze údaje nezbytně nutné pro správu daně. Přičemž se v žádném případě nejedná o kompletní souhrn fakturačních údajů, ze kterých by bylo možné vyčíst určité obchodní strategie či obchodní tajemství dotčených plátců.
Z kontrolních hlášení bude možné zjistit pouze, mezi kým a kdy proběhl obchod a celkovou cenu fakturovaného plnění. Konkretizace předmětu plnění se uvádí pouze u režimu přenesení daňové povinnosti, která se ovšem vykazují stejným (neurčitým) způsobem již nyní.
Plátci, kteří obchodují v režimu přenesení daňové povinnosti, tak budou vykazovat méně určité informace než před vznikem povinnosti podávat kontrolní hlášení. Vyhodnocení došlých dat bude prováděno centralizovaně za dodržení maximálních možných bezpečnostních opatření (stavebně oddělené prostory, omezený přístup pouze pro osoby s bezpečnostní prověrkou apod.). Pracovníci místně příslušných správců daně budou mít k dispozici velmi omezené informace z kontrolních hlášení plátců. Pokud však analytické centrum vyhodnotí údaje o transakcích jako rizikové, dostanou správci údaje z kontrolního hlášení konkrétního plátce v takovém rozsahu, aby s nimi mohli pracovat stejně, jako při současné daňové kontrole.
3. Resort finisterstva financí v čele s ministrem použije získané údaje ve vlastní podnikatelský prospěch
Omyl
Resort ministerstva financí v čele s ministrem, kterému je finanční správa podřízena, může použít informace získané při správě daní konkurenčních subjektů ve vlastní podnikatelský prospěch.
Skutečnost podle MFČR
Údaje z kontrolního hlášení má k dispozici správce daně, který je obecně vázán mlčenlivostí podle § 52 a následujících daňového řádu. Správcem daně jsou zejména orgány Finanční správy ČR, avšak i ministerstvo financí může v jistých případech vystupovat v postavení správce daně, a z toho důvodu nic nebrání tomu, aby informace získané při správě daní byly ministerstvu poskytnuty. Pro tyto účely je ovšem nutná existence objektivních důvodů (např. výkon dozorčí činnos apod.) – bez toho mandátu (či nad jeho rámec) by svévolné získávání informací bylo nezákonné. Samozřejmě i ministerstvo financí je ve vztahu k takto získaným informacím dále vázáno mlčenlivostí.
Převzato z webu Finační správy. Redakčně upraveno.
ČLÁNKY DO MAILU