3 zakázané činnosti, u kterých stojí za zvážení legalizace (NÁZOR)

19. 6. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

To, že stát zakazuje některé činnosti, neznamená ještě, že se jich zbaví. Zákazy naopak vzniká černý trh, kde se točí miliardy, ze kterých stát nic nemá.

Od roku 2013 čeká Čechy další utahování opasků, a to v podstatě bez výjimky. Vláda se totiž snaží snížit, respektive udržet, deficit státního rozpočtu. Zvýší se některé daně a klesnou rovněž výdaje státu. Peníze do rozpočtu by se ale daly získat i jinými způsoby. Jedním ze způsobů by mohlo být legalizování (a následné zdanění) některých činností, které stát v současnosti zakazuje. Přinášíme výběr tří věcí, které by se mohlo vyplatit spíše povolit.

1. Švarcsystém

Slovo “švarcsystém” se skloňuje od nového roku velice často. Stát se totiž rozhodl, že kvůli švarcsystému přichází o peníze, jelikož OSVČ neplatí tak vysoké daně jako zaměstnanci. Proto se přitvrdily sankce a výrazně se zvýšil počet kontrol. Zaměstnavatelé mohou dostat pokutu až 10 milionů korun a fyzické osobě, která bude švarcsystém vykonávat, hrozí až 100 tisíc korun. Kontrol nelegální práce má pak letos proběhnout až 200 tisíc. Že nejde o prázdná slova, dokládají statistiky Státního úřad inspekce práce. Úřad už uskutečnil od začátku roku tisíce kontrol a udělil stovky pokut.

Čtěte speciál Švarcsystém

Stát jde ale tažením proti švarcsystému spíše sám proti sobě. Vychází totiž z chybné premisy, že kdyby nepracovali lidé na švarcsystém, dělali by v rámci zaměstnaneckého poměru. Jak ale dokládají nejen slova samotných podnikatelů, alternativou k švarcsystému je nenabírání zaměstnanců, případně práce zcela na černo. Švarcsystémem lidé reagují na rigidní a drahé najímání pracovníků na klasický pracovní poměr. Řada firem prostě nemá prostředky, aby si mohla dovolit zaměstnance na hlavní pracovní poměr. Boj proti švarcystému tak způsobí, že podnikatelé nenajmou lidi vůbec, a ti tak skončí na úřadech práce, anebo je budou najímat bez jakékoli smlouvy. V obou případech to bude stát stát peníze.

Místo křížových výprav by stát měl švarcsystém raději povolit. Co by rozpočet potenciálně ztratil na nižším výběru daní a pojistného, získal by na nižších výdajích na nezaměstnané. Že by se měl švarcsystém legalizovat, se domnívá také většina firem. Jak vyplynulo z nedávného průzkumu advokátních kanceláří Ambruz & Dark/Deloitte Legal mezi manažery více než stovky českých firem, takřka dvě třetiny českých firem (63 %) by švarcsystém úplně legalizovalo. Devět z deseti firem pak navíc odmítá stávající vysoké pokuty.

Čtěte více: Chceme legalizovat švarcsystém, vzkazují politikům dvě třetiny firem

K problematice švarcsystému též stojí za to připomenout slova stávajícího premiéra Petra Nečase, která pronesl v roce 2009. Tehdy Nečas působil jako ministr práce a sociálních věcí a jedním z protikrizových opatření, které jeden čas podporoval, bylo právě zlegalizování švarcystému. “Představa, že proti švarcsystému je možné bojovat, je iluzorní. Kontroly by musely být tak masové, že v podstatě by se to nezaplatilo,” uvedl tehdy v únoru v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Nečas.

2. Marihuana

Spory o to, zda by se měkké drogy, a především marihuana, měly legalizovat, se vedou již dlouhá léta. Stávající ekonomické problémy by však mohly přinést další pádný argument pro jejich legalizaci a následné zdanění spotřební daní. Česko patří navzdory zákazu prodeje a pěstování konopných drog mezi špičku v Evropě v užívání marihuany. Více než polovina Čechů (54 %) ve věku od 15 do 24 let marihuanu aspoň jednou zkusilo a v posledních měsíci si pak marihuanu dala zhruba třetina z nich. V porovnání se zbytkem Evropy je uživatelů marihuany v Česku hodně.

Konzumace marihuany má samozřejmě svá rizika, ale to má rovněž i legální alkohol a tabák. Jak navíc ukazují výzkumy a statistiky, zákaz prodeje a výroby marihuany lidi od jejího užívání neodrazuje. Zároveň průzkumy potvrzují, že v současnosti není problém měkké drogy navzdory zákazu sehnat. Zda by se po případné legalizaci zvýšil počet uživatelů, by záleželo na cenové elasticitě poptávky (tedy zda by při poklesu ceny stoupl počet uživatelů a o kolik). Zavedení spotřební daně by ale cenu marihuany mohlo zvýšit a navíc pomoci státní kase. Odhaduje se, že komerční trh s marihuanou zaujímá v Česku zhruba 2,7 miliardy korun a dalších 1,5 miliardy korun má hodnotu samopěstitelství pro vlastní konzumaci a nekomerční distribuci.

Čtěte také: Zisky z počítačové kriminality předčily zisky z drog

Přestože legalizace marihuany není zřejmě na pořadu dne, mohlo by brzy dojít v této oblasti alespoň k částečnému uvolnění represivní politiky. Ve sněmovně totiž leží návrh zákona, který by povolil používání konopí k léčebným účelům pro některé závažné stavy nemocných. Jednalo by se například o pacienty s rakovinou, Parkinsonovou chorobou nebo roztroušenou sklerózou. Licence k dovozu či k pěstování konopí v Česku by měl na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv a vydával by je s platností na pět let. Počet licenci by se pohyboval maximálně okolo deseti.

3. Prostituce

“Nejstarší řemeslo”, jak se prostituci říká, má ze zmíněných činností ke zlegalizování zřejmě nejblíže (i když jde stále o nepravděpodobnou možnost). Na druhou stranu ale také není prostituce výslovně zakázaná, právně totiž neexistuje. Pražští radní chtějí ještě v tomto roce předložit do sněmovny zákon, který by prostituci zlegalizoval jako živnost a tak jí zdanit. Podobný návrh připravili radní už v roce 2010, poslanci ho však nepodpořili. Stále ale není jasné, jak přesně by měla legalizace podle předkladatelů vypadat. Jde hlavně o to, zda by prostitutky měly mít živnostenské oprávnění nebo žádat o povolení místní úřady, jak by se řešil problém záznamů ve veřejných registrech a samotný způsob zdanění.

Čtěte také: Chcete se živit striptýzem? Podle zákona spadáte do kolonky podnikatel-umělec

MM 25 baliček

Příjmy z prostituce v současnosti dosahují ročně, podobně jako u marihuany, několik miliard korun. Český statistický úřad odhaduje (dle posledních čísel z roku 2010), že se tímto způsobem v Česku živí přes 7000 žen. Podle různých občanských sdružení a jejich zkoumání je však prostitutek až dvakrát více. Některé ženy se totiž prodávají každý den, zatímco jiné jen třeba několikrát do roka. Jenom v Praze se podle magistrátu nachází přibližně 70 zařízení, která nabízejí klientům sex za peníze.

Foto: www.isifa.com

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).