Balíček změn sociálního pojištění přináší i změny zákona o nemocenském pojištění. Ty byly navíc oproti původnímu návrhu aktuálně rozšířeny. V naprosté většině případů se jedná o zpřesnění některých ustanovení zákona, která se ukázala jako nejasná a v praxi obtížně vyložitelná. Některé změny (například úprava pobírání ošetřovného) vychází ze zkušeností se žádostmi o odstranění tvrdosti zákona.
Co se dozvíte v článku
Jde o novelu, která měla původně zavést slevy na pojistném pro pracující důchodce. To bylo nakonec odloženo. Zůstávají však technické úpravy slev za zaměstnance pracující na kratší pracovní úvazky, úpravy výplatních termínů důchodů a možnost žádat o důchod online. S výjimkou online žádostí o důchod, kde má být změna dle legislativy Evropské unie zavedena již od prosince 2023, jsou změny plánovány až na rok 2024. Aktuálně budou projednávány v Poslanecké sněmovně (tisk č. 443).
Změny v nemocenském pojištění se týkají především pojištěnců, tj. nemocensky pojištěných zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Z hlediska posouzení nároku na překážku v práci jsou důležité také pro zaměstnavatele, potažmo pro jejich mzdové účetní.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství při dočasné pracovní neschopnosti
První z navržených změn je zjednodušení situace pojištěnkám, které po skončení zaměstnání pobírají nemocenskou dávku z důvodu rizikového těhotenství, ale také z jiných důvodů (jakákoli nemoc). Jestliže otěhotní a uplyne v době dočasné pracovní neschopnosti ochranná doba pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství po skončení zaměstnání, nárok na tuto dávku ze zákona nemají. Již nyní je ale v zájmu odstranění tvrdosti zákona v řadě případů přesto poskytována.
Půjde-li o zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění, a zaměstnankyně v dočasné pracovní neschopnosti splní obecné podmínky pro vznik nároku na dávku (tj. 270 kalendářních dnů nemocenského pojištění v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství), bude mít nově nárok na placenou mateřskou dovolenou. Podmínkou bude nárok na dávku nemocenského pojištění po skončení zaměstnání a tento nárok musí trvat k datu nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Poskytování ošetřovného druhému z rodičů
Aktuálně platí, že zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně mj. tehdy, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Toto omezení mělo zamezit, aby ošetřovné nebylo poskytováno další osobě, pokud je o dítě celodenně řádně pečováno osobou již zajištěnou rodičovským příspěvkem.
Právní úprava vysloveně předpokládala, že jeden z rodičů nepracuje a pečuje o děti. To je však v současné době překonáno. Řada rodičů pobírá rodičovský příspěvek a přitom pracuje (dítě pobývá např. omezenou dobu v předškolním zařízení). Za této situace není důvodné nadále považovat skutečnost, že jeden z rodičů dítěte pobírá rodičovský příspěvek, za překážku pro vznik nároku na ošetřovné u druhého rodiče (nebo jiného oprávněného). Musí se však jednat o situaci, kdy mají oba rodiče nemocensky pojištěný pracovněprávní vztah.
Návaznost a překryv ošetřovného
Obdobně jako u nemocenského bude zřejmě v případě ošetřovného zaveden princip návaznosti. Jestliže půjde o dvě bezprostředně na sebe navazující potřeby ošetřování, budou se považovat za jeden sociální případ. Musí však jít o ošetřovné stejného druhu, například navazující potřeba ošetřování z důvodu nemoci a úrazu dítěte do 10 let věku. Jestliže by na sebe navazovaly dvě potřeby ošetřování, z nichž jedna je z titulu nemoci dítěte a druhá z důvodu uzavření školy (rozhodnutí příslušného orgánu), půjde o dvě nenavazující samostatné potřeby ošetřování.
Stejně se budou chovat i případné dvě překrývající se potřeby ošetřování. Může jít (podle druhu) o jednu sociální událost nebo dvě samostatné sociální události. Ovšem platí, že pokud se nárok na ošetřovné překrývá, poskytuje se ošetřovné jen z jednoho důvodu. Přednost má poskytování ošetřovného, na které vznikl nárok jako první.
Dlouhodobé ošetřovné a opětovná potřeba ošetřování
Úprava poskytování dlouhodobého ošetřovného se navrhuje s ohledem na složité životní situace, ve kterých se může pojištěnec ocitnout. Podle dosavadní právní úpravy nemůže v období 12 měsíců od posledního nároku na dlouhodobé ošetřovné vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné z důvodu péče jak o stejnou, tak i o jinou ošetřovanou osobu.
V praxi mohou nastat situace, kdy pojištěnec nastoupí na dlouhodobé ošetřovné z důvodu péče o otce, která skončí po 14 dnech. Za 5 měsíců vznikne potřeba dlouhodobé péče u matky a pojištěnec by na dlouhodobé ošetřovné nárok podle dosavadní úpravy neměl. Navrhovaná úprava toto napravuje. Omezení se bude týkat pouze situací, kdy se jedná o péči o stejnou osobu.
Zrušení dohod o jiných lhůtách plnění povinností
Navrhuje se zrušit institut dohod uzavíraných mezi zaměstnavatelem a okresní správou sociálního zabezpečení, na jejímž základě bylo možné dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností, než jaké jsou stanoveny v § 94 odst. 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění. Tento institut již podle České správy sociálního zabezpečení není potřebný, a to zejména s ohledem na elektronickou komunikaci.
ČLÁNKY DO MAILU