Je otázkou, zda je taktické soustředit se jen na svou pracovní rutinu, na byznys, který právě dobře šlape. Neexistuje záruka, že se podmínky na trhu nezmění.
V dlouhodobějším horizontu budou podnikatel nebo podnikatelka pravděpodobně potřebovat nové dovednosti a kompetence. Také neexistuje záruka, že samotný podnikatel nebude výhledově toužit po změně, protože se promění jeho preference, zájem nebo životní situace, přestane ho bavit fungující rutina nebo časový pres. A schopnost reagovat na změny znamená nezakrnět, neustále na sobě pracovat, nenechat si ujet vlak. I když člověk šéfuje jenom sám sobě a jeho časové vytížení je maximální.
1. Fungovat efektivněji a vést
Talent, to, co lidé dokáží teď a mohou dokázat v budoucnu, co umí, co chtějí a jaký je jejich potenciál, to je jejich bohatství. V podnikání lze svůj vlastní talent rozvíjet. Ale také může spát. Třeba tehdy, když se podnikatel nechá pohltit rutinou, jen reaguje na to, co se mu nabízí, upadá jeho tvořivost a aktivita. A to je často zmarněná šance.
Další možnou odpověď, proč se věnovat vlastnímu rozvoji, přináší konzultantka a trenérka neurolingvistického programování Sue Knight (NLP v praxi, Management Press 2013): Tak jako společnost může fungovat efektivněji, když každý tým spolupracuje a usiluje o stejný cíl, může i jedinec fungovat efektivněji, když všechny jeho „části“ spolupracují jedna s druhou.
Neboli jde o to rozvinout v sobě to nejlepší, pracovat efektivně, podávat optimální výkon, být vnitřně vyrovnaný, spokojený a tak čelit nejen konkurenci, ale i každodennímu pracovnímu stresu. A jasně vidět, co má podnikání přinášet a proč se v něm podnikatel nebo podnikatelka vlastně realizují.
Čtěte také: Skočte od byznys plánu k experimentu. Zákaznické reakce tak vyzkoušíte na ostro
Věnovat se vlastnímu rozvoji souvisí také se schopností sami sebe vést. Tedy se schopností, jež patří v samostatném podnikání k těm klíčovým. Ať už pracujeme sami pro sebe nebo v nějaké organizaci, schopnost vést sami sebe je stále důležitější,
tvrdí Sue Knight. Právě od schopnosti vést sebe sama se podle ní odvíjí umění vést také další lidi – tedy ovládnout roli šéfa nebo lídra. Za hlavní věc přitom považuje schopnost zvládat a kontrolovat svůj vlastní emocionální stav.
2. Rozvíjet dovednosti i postoje
V jakých oblastech se chce podnikatelka nebo podnikatel rozvíjet a co si zanese do svého skutečně vypracovaného nebo alespoň pomyslného plánu osobního rozvoje, zcela závisí na osobní situaci a potřebách, profesi, oboru podnikání a jeho kontextu i na mnoha dalších individuálních okolnostech. Zmíněná práce s emocemi však také patří k oblastem, na něž je možné se zaměřit.
Rozvoj totiž neznamená pouze nutnost načerpat nové znalosti, dovednosti nebo třeba praktickou zkušenost s řešením nového pracovního problému. Může se odehrávat v mnoha rozličných směrech. Když se Ivana Folwarczná zaměřuje na rozvoj a vzdělávání manažerů (stejnojmenná publikace, Grada Publishing 2010), zmiňuje tyto možné oblasti k rozvoji: znalosti, povahové rysy, postoje, dovednosti a zkušenosti. Nebo, za použití jiného členění, odborné schopnosti (neboli hard skills) a měkké dovednosti uplatňované především při jednání s lidmi (neboli soft skills).
Čtěte také: Naučte se připravovat špičkové prezentace, které nebudou nudit
Do měkkých kompetencí nepatří jen kreativita, efektivní komunikace, flexibilita, řešení problémů nebo ovlivňování lidí, ale také celoživotní učení. Které v tom nejlepším případě zahrnuje i schopnost předvídat a ovlivňovat vývoj daného oboru podnikání. Což od podnikatelů vyžaduje aktivní přístup i předvídání potřeb a potřebných dovedností.
3. Jak se nezahltit
Chuť k vlastnímu rozvoji by ale neměla vést k tomu, že se z podnikatele stane sběrač odborných kurzů a školení, e-learningových programů, které jsou dnes přístupné i zdarma, nebo knih. Případně, že se seberozvojem úplně zahltí. Úběžníkem rozvoje by měly být podnikatelské cíle a strategie a snaha vždy vybrat to podstatné. Klíčové je také převést novinky do vlastní praxe a získat k nim zpětnou vazbu – a to včetně informace o tom, zda a jak se finanční i časová investice do vlastního rozvoje vyplácí (pokud není rozvoj cílem sám o sobě).
Čtěte také: Nejlepší čas uskutečnit své sny a plány byl před 20 lety, další nejlepší je teď
Ivana Folwarczná proto nabízí sadu základních otázek: Co (se učit, zjišťovat, jaký je cíl)? Proč? Jak? (Jak je přitom otázka, v níž se odráží také individuálně preferovaný styl učení.) Kým? Kdy? Kde? A za kolik? Jde o to uvědomit si, kde by podnikatel chtěl v dané věci výhledově být, kde je teď, jak se tam, kde být chce, dostane, a co pro to skutečně udělá.
4. Praxe, která předchází znalosti
V podnikání je však také zcela přirozené učení se akcí, tedy při řešení konkrétních situací, výzev, problémů, při hledání konkrétních řešení, a learning-by-doing. To znamená učit se něco prostě tím, že to podnikatel prakticky provádí. Praxe a praktické využití je v tomto případě mnohem důležitější než jakékoliv teorie. Akce je tu podstatnější než znalost, která se právě až akcí buduje. Je však třeba si to uvědomit. A reflektovat to, co se podnikatelka nebo podnikatel akcí naučili, kam je to posunulo a jak to využijí dál.
Čtěte také: Chcete si otevřít vlastní restauraci? Nejdřív se otestujte v té bytové
Takový přístup však předpokládá schopnost akceptovat chyby a nedokonalost. Smiřte se s možností, že váš výkon nebude dokonalý. Dokažte si, že se umíte učit z vlastních chyb a příště být lepší,
navádí psycholog Albert Ellis (Trénink emocí, Portál 2002). Doporučuje přitom dělat přesně to, z čeho má člověk bezdůvodné obavy. A dodává: Jen vy sami se můžete přimět ke změně. Vy sami a vytrvalá práce, kterou vykonáte.
ČLÁNKY DO MAILU