4 velké změny, které se týkají elektronické evidence tržeb (#EET)

Ostrý start elektronické evidence tržeb proběhne už 1. prosince letošního roku. I když zástupci podnikatelů ústy Hospodářské komory chtěli posunout start e-tržeb o měsíc, ministerstvo financí je rozhodně proti. 

Do toho se ještě před samotným startem objevily hned 4 velké změny, které by se evidence tržeb měly podle jejich předkladatelů týkat. Návrhy přicházejí z širokého politického spektra i z dílny samotného ministerstva financí. Jestli mají šanci projít legislativním kolečkem, je otázkou. Další pochybnost také vyvolá sama situace, že návrhy, kromě toho ministerského, můžou být jen promyšleným tahem na branku. Cílí totiž především na drobné podnikatele a také ti budou rozhodovat o složení Poslanecké sněmovny. Volby do dolní komory Parlamentu ČR budou probíhat už v příštím roce, kdy bude evidence tržeb v plném proudu a bude se postupně najíždět na zavedení na zbývající činnosti a obory. Volby do krajských zastupitelstev budou navíc probíhat už tento rok. 

1. Výjimka pro farmářské trhy

První chystanou novelu představil Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten chce docílit výjimky u EET pro farmářské trhy. Už nyní zákon obsahuje tržby, které jsou z evidence vyloučeny. Jde například o tržby bank, pojišťoven nebo třeba z provozování veřejných toalet. Vláda navíc může stanovit nařízení, že některé tržby budou z evidence dočasně vyloučeny.

Ministerstvo zemědělství vyslyšelo Asociaci farmářských tržišť, která sdružuje pořadatele farmářských trhů v České republice. Podle asociace totiž elektronická evidence tržeb omezí nabídku tradičních českých potravin na farmářských trzích. 

Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké náklady na pořízení technologie k EET. Náklady jsou pro mnohé z nich vyšší než je samotný zisk. Pro drtivou většinu malých pěstitelů a nejmenších výrobců potravin představují farmářské trhy jediné odbytové místo, kde mohou prodat svou produkci nebo sezónní přebytky, a své zboží nabízejí třeba jen několik týdnů nebo měsíců v roce, vysvětlil již dříve předseda Asociace farmářských trhů Jiří Sedláček ze spolku Archetyp a provozovatel farmářských trhů Jiřák a Náplavka.

2. Výjimka pro drobné podnikatele, plátce DPH, s příjmy do jednoho milionu korun

Další novelu představili tři poslanci za TOP 09. Miroslav Kalousek, Martin Plíšek a Marek Ženíšek navrhují, aby u evidence tržeb platila výjimka pro drobné podnikatele, kteří jsou plátci DPH a mají roční příjmy do jednoho milionu korun. 

Typickými příklady jsou majitelé venkovských pivnic, které mají otevřeno pouze večer nebo v sezóně, majitelé malých opraven, kadeřnice nebo farmáři prodávající v sezóně na trzích. Právě u těchto poplatníků je riziko daňových úniků zcela zanedbatelné v porovnání s úniky daní u velkých společností. Naopak reálně hrozí, že finanční a administrativní náklady zákona o EET přimějí tyto živnostníky svoji činnost ukončit, uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Čtěte také: 2 výjimky u #EET. Politici se předhánějí s navrhováním novely zákona

S tímto názorem se však neztotožňuje vláda, která již návrh poslanců projednala a vyjádřila nesouhlasné stanovisko. Podle názoru vlády navrhovaná změna odporuje smyslu tohoto zákona a mohla by vést k prohloubení konkurenční výhody těch daňových subjektů, které záměrně vykazují nižší tržby proto, aby nepřekročily rozhodnou hranici pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty.

I přesto jde návrh do Poslanecké sněmovny. O osudu výjimky tak budou rozhodovat poslanci. Už teď je však dopředu jasné, že přes koaliční poslance návrh neprojde. Lze však očekávat opětovnou diskuzi na půdě sněmovny, protože jak upozorňuje Miroslav Kalousek, kvůli EET hrozí útlum služeb především na venkově, na které jsou lidé zvyklí. „Celý projekt elektronické evidence tržeb považujeme za neefektivní, zatěžující a škodlivý. Není pochyb, že zvýhodňuje velké podnikatele proti malým. Zkusíme proto ochránit alespoň ty nejmenší,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

3. Výjimka pro podnikatele s obraty nižšími než 10 milionů korun

Podobným směrem cílí se svou novelou překvapivě hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN). Ten si nechal svůj návrh posvětit krajským zastupitelstvem, které ho většinou hlasů přijalo.  

Podle Půty by z evidence tržeb byli vyňati podnikatelé s obraty nižšími než 10 milionů korun ročně. Evidence tržeb by se zároveň netýkala podnikatelů, kteří nejsou měsíčními plátci DPH. Tudíž výjimka by platila pro podnikatele, kteří aktuálně podávají kontrolní hlášení k DPH čtvrtletně. 

Boj proti daňovým únikům samozřejmě podporujeme a snahu o snížení objemu černých pasažérů v daňovém systému ze strany ministerstva financí považujeme za oprávněné, nicméně se obáváme, že dopad zákona může být především na malé živnostníky a poskytovatele služeb až likvidační, říká hejtman Martin Půta.

Podle Půty jsou právě tito drobní podnikatelé těmi, kteří na menších obcích zajišťují základní služby. Spadají sem provozovatelé malých obchodů a restaurací, dodává Půta. 

S ohledem na to, že návrh je velmi podobný tomu, který představila i TOP 09, lze očekávat, že ani tato novela přes koaliční poslance neprojde. Vláda už i k návrhu TOP 09 konstatovala, že za této situace by jedna skupina podnikatelů musela evidovat tržby a odvádět daň z přidané hodnoty podle skutečně realizovaných tržeb a určitá skupina nepoctivých podnikatelů – potencionálních plátců daně z přidané hodnoty, kteří ale veškeré příjmy nepřiznají, by nemusela evidovat příjmy a daň z přidané hodnoty by neplatila.

4. K EET přibude účtenková loterie

Čtvrtý návrh na změnu souvisí s účtenkovou loterií. S tou však současný zákon o evidenci tržeb již obecně počítá. Spustit by se mohla již s druhou fází e-tržeb, tedy od března 2017. Potvrdila náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Čtěte také: K #EET chceme i účtenkovou loterii, a to od března 2017, uvedlo ministerstvo

Jak ukázal aktuální průzkum agentury STEM, u 72 % respondentů by slosovatelnost účtenky zvýšila motivaci požadovat při placení účtenku. Na Slovensku, z kterého lze předjímat úspěch takového návrhu, tedy že účtenková loterie se na vyšším výběru příjmů do státní kasy až tolik podílet nebude, již proběhla.

Na 5 miliard eurových příjmů z DPH se za rok vybralo na Slovensku díky účtenkové loterii jen asi o 7 milionů euro více, což je pod rozlišovací schopnost. Navíc se budou vytvářet fronty na prodejnách, kde si lidé, podobně jako na Slovensku, budou brát tři košíky, kvůli třem účtenkám a budou zdržovat. Elektronická evidence tržeb může fungovat i bez celonárodní Matějské pouti, a to na seriózní bázi, komentoval již dříve účtenkovou loterii Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Ten je přitom již od začátku veřejným odpůrcem účtenkové loterie. 

Čtěte také: Připomeňte si Babišovy výroky kolem #EET. Najdete v nich rozpory?

S účtenkovou loterií nesouhlasí ani Hospodářská komora ČR, která, stejně jako AMSP, jinak zavedení e-tržeb podporuje. Podle komory je zavedení účtenkové loterie diskutabilní. Jsem přesvědčena, že finanční správa se má vyvarovat morálního hazardu. Také hrozí manipulace s vydanými účtenkami. Rovněž by ani nesvědčilo uvalit na zákazníka povinnost převzít od obchodníka účtenku, uzavřela Markéta Schormová, právní expertka Hospodářské komory ČR.

Čtete také: #EET s účtenkovou loterií? Podle podnikatelů je celonárodní Matějská zbytečná