Z praxe přitom zní: Kratší pracovní týden vede ke spokojenosti zaměstnanců a větší efektivitě práce. O to ale nejde pokaždé, motivací může být i snaha ušetřit. Zákoník práce sice určuje rozsah pracovní doby, zaměstnavatelům ale zároveň nechává flexibilitu. Vnitřním předpisem nebo v kolektivní smlouvě mohou pracovní dobu ve firmě zkrátit, a to při zachování stejné mzdy. Nedá se ovšem říci, že by se do toho všechny tuzemské firmy zrovna nadšeně hrnuly.
Co se dozvíte v článku
Pracujeme jako před sto lety
A to přesto, že maximálně osmihodinový pracovní den byl u nás uzákoněný už v roce 1918. Známá tehdy byla už i možná sedmihodinová výjimka pro denní pracovní dobu tam, kde panovaly mimořádně těžké pracovní podmínky, jako je vysoká teplota a podobně. Za více než sto let se svět práce změnil skoro k nepoznání. Rutinně v něm lidé využívají technologie daleko za fantazií z verneovek, jejichž autor, zakladatel vědeckofantastické literatury Jules Verne, zemřel v roce 1905. Kupředu postupuje i automatizace, a to už nejen opakujících se rutinních činností. Čtyřicet hodin práce za týden však stále zůstává výchozím standardem (i když se prodlužuje placená dovolená a přibývají další volné dny, jako jsou například sick days).
Firmy, které se přeci jen pustí do změny, mají v praxi k dispozici v zásadě tři základní využívané možnosti: ponechat pět pracovních dní, ale každý den pracovní dobu zkrátit, nebo rovnou prodloužit víkend a pracovat v režimu čtyřdenního pracovního týdne, případně rozvrhnout směny tak, aby v součtu daly méně než 40 pracovních hodin týdně.
Zkracování pracovní doby v kontextu snižování nákladů
Filip Mikschik, zakladatel StartupJobs.cz, má podrobný přehled o tom, jak u nás fungují startupy. Tedy právě o prostředí, které je zpravidla netradičnímu uspořádání pracovních vztahů a organizace práce více nakloněné, stejně jako nejnovějším technologiím. Firem, které zavedly čtyřdenní pracovní týden, je u nás naprosté minimum. Existují firmy, které tento systém zkráceného pracovního týdne využívají pouze v letních měsících, těch ale také není mnoho,
shrnuje Filip domácí praxi. Obecně se dá podle něj říct, že vedení firem nad zkracováním uvažuje, ale spíše v kontextu snižování nákladů a efektivity celé firmy. Tedy s tím, že pro zaměstnance nebude zachována celá mzda, ale jen její poměrná část. Tím mohou firmy stáhnout své náklady v době, kdy je to potřebné,
objasňuje.
Práce od 9 do 17 je passé, tématem je flexibilita
Jak Filip dodává, nyní je ve firmách tématem, které se dostalo do popředí, hlavně flexibilita, co se týče místa, odkud lidé pracují. Home office se podle něj stává standardem a někde ho zaměstnavatelé dokonce přímo požadují. Koncept práce „od devíti do pěti” přestává, až na některé výjimky, jako jsou třeba výrobní firmy, existovat a je nahrazován něčím, co by se dalo nazvat týmové koordinační bloky,
upozorňuje. Týmově koordinační bloky vysvětluje jako dobu, kdy se od zaměstnanců očekává, že budou dostupní. Jedná se o cca čtyřhodinové okno vyčleněné pro týmové porady, setkávání se one to one, sladění se na projektu atd. Místo i čas, odkud a kdy chce člověk pracovat zbytek pracovního dne, je pak individuální,
upřesňuje. Čtěte více v článku Bezpečnost a ochranu zdraví musíte zajistit i při home office. Co se doporučuje?
Kratší pracovní doba: Spokojenost lidí, větší efektivita
Naopak příkladem firmy, která svou pracovní dobu zkrátila se zachováním stejných mezd už na začátku loňského roku, je společnost VašeČočky.cz, e-shop s kontaktními čočkami a brýlemi, který patří společnosti Maternia a je aktivní v sedmnácti evropských zemích. Tady jdou už druhým rokem cestou sedmihodinového pracovního dne, týdně tedy lidé ve firmě odpracují 35 hodin. V jejich kamenné pražské optice, jejíž otevírací doba sedmihodinové dny neumožňuje, mají pětatřicetihodinový pracovní týden rozvržený tak, že jsou pro ně některé pracovní dny delší a jiné kratší než ve zbytku firmy. Pořád máme ve firmě zkrácenou pracovní dobu a stále si ji pochvalujeme,
odpovídá CEO VašeČočky.cz Jiří Urban na otázku, zda do jejich praxe pandemie koronaviru nevnesla v tomto směru nějakou změnu. Čtěte více také o tom, jak další podnikatele přivedly ke zkrácení pracovního týdne právě změny odstartované v minulých měsících, a o zkušenostech, které si z nich odnesli. A to v článku Pustili jsme velké kanceláře, říkají podnikatelé. Karanténa ukázala i své výhody.
A rekapituluje zároveň přínosy, které u nich kratší pracovní doba má. Pro zaměstnance je podle něj největší výhodou to, že za rok mají v součtu v podstatě měsíc dovolené navíc. Mají víc času na rodinu a odpočinek. Pro firmu je pak hlavním benefitem to, že máme spokojenější zaměstnance, kteří mají velkou motivaci dělat věci tím nejefektivnějším způsobem,
říká Jiří s tím, že jim sedmihodinová pracovní doba také pomáhá najít nové zaměstnance. Mnoho z těch, které jsme v posledních měsících přijali, nám pak řeklo, že sedmihodinová pracovní doba byl jeden z hlavních důvodů, proč si vybrali právě nás,
upozorňuje. Zkrácená pracovní doba je totiž podle něj stále lákadlo pro nové zaměstnance.
Zkrácení otestujte a dobře komunikujte
Přesto firmám, které ke kratší pracovní době míří, Jiří Urban nedoporučuje krátit pracovní dobu bezhlavě, ale ve firmě novinku nejdřív pečlivě otestovat a test uvnitř firmy komunikovat jako zkušební období. Objevíte tak potenciální problémy a navíc tím lidi motivujete, aby udělali maximum proto, aby stihli podobný objem práce za kratší čas. Pak z toho můžou mít užitek všichni — jak firma, tak její zaměstnanci,
uzavírá z vlastní zkušenosti.
ČLÁNKY DO MAILU