5 častých chyb, na které si dejte pozor v souvislosti s daňovým přiznáním

Připravili jsme souhrn nejčastějších chyb, které podnikatelé v souvislosti s podáním daňového přiznání k dani z příjmů dělají.

Špatně uplatněné slevy na dani a odčitatelné částky

Největší část chyb se pojí s uplatněním odčitatelných částek a slev na dani. Nejvíce problémovou slevou je pak podle odborníků daňové zvýhodnění na dítě.

Na daňové zvýhodnění (za rok 2017 jde o 13 404 korun na první dítě, 19 404 korun na druhé dítě a 24 204 korun na třetí a každé další dítě) má nárok poplatník, který vyživuje dítě, které s ním žije ve společné domácnosti. Vyživovaným dítětem je nezletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Dále zletilé dítě do 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Pokud v jedné společně hospodařící domácnosti vyživuje dítě více poplatníků, nárok může za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich.

Častou chybou je právě duplicitní uplatnění stejného dítěte dvěma poplatníky, ať už z důvodu nedorozumění či chybného posouzení společně hospodařící domácnosti. Jak doplnilo serveru Podnikatel.cz Generální finanční ředitelství (GFŘ), poplatníci mnohdy také zvýhodnění uplatňují ve špatném poměru měsíců. Komplikace nastávají především v případě střídavé péče.

Řadu chyb dělají podnikatelé i u slevy na manželku. Slevu na dani ve výši 24 840 korun lze od daně odečíst na manželku/manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud její/jeho vlastní roční příjem nepřesahuje 68 000 korun. Příjmy, které se do vlastního příjmu manželky/manžela nezahrnují, jsou taxativně uvedeny v zákoně o daních z příjmů. Jedná se například o dávky státní sociální podpory (např. rodičovský příspěvek). Naopak příkladem částek, které se zahrnují, jsou dávky z nemocenského pojištění (např. peněžitá pomoc v mateřství).

Pro zdaňovací období roku 2017 stále platí omezení uplatnění daňového zvýhodnění a slevy na manželku/manžela pro osoby uplatňující výdaje paušálem, pokud součet jejich dílčích základů z podnikání a pronájmu majetku je vyšší než 50 % celkového základu daně. Od roku 2018 mohou daňové zvýhodnění uplatnit všichni poplatníci podávající daňové přiznání, avšak za cenu polovičních maximálních výdajů. Za rok 2017 si ale podnikatelé mohou vybrat. Kdo nepotřebuje vyšší strop na výdaje, může zvýhodnění a nižší strop využít už za rok 2017. Úřady už i v tomto ale hlásí chyby. Stává se, že si podnikatelé odečtou slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, i když uplatňují výdaje paušálem a neuplatňují snížený limit do 1 000 000 Kč, upozornil Lukáš Heřtus z tiskového oddělení GFŘ.

Nepodání přiznání elektronicky

Majitelé zpřístupněných datových schránek by neměli zapomínat na to, že musí podat přiznání elektronicky, a to datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1. daňového řádu. Ještě v roce 2015 šlo tuto povinnost vyřešit pomocí tzv. e-tiskopisu, tedy podat přiznání skrze Daňový portál a do 5 dnů doručit na úřad podepsané potvrzení o podání. To už ale teď možné není.

Kdo přiznání nepodá elektronicky, ačkoli to má za povinnost, hrozí mu pokuta 2000 Kč. Až do loňského roku se tato sankce udělovala automaticky. Finanční správa nicméně v létě 2017 upravila seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak než elektronicky, ačkoli měla být podána elektronicky. U těchto podání platí, že pokud je nedodržení elektronické formy jedinou vadou, považují se za bez vady, avšak za nedodržení povinné elektronické formy dostanou poplatníci automatickou pokutu ve výši 2000 Kč.

U podání, která na seznamu nejsou uvedena, obdrží nově poplatník nejprve od správce daně výzvu, aby je podal elektronicky. Teprve v případě, že svou chybu nenapraví, hrozí mu pokuta za nepodání přiznání. Výzvu úřady rozesílají dotčeným poplatníkům mimo jiné právě u přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Chyby v oblasti majetku

Jak dále uvedl serveru Podnikatel.cz Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR, k velkému množství chyb dochází u podnikatelů také v oblasti majetku. Základní otázkou je, kdy je možné tyto náklady (výdaje) uplatnit jednorázově a kdy postupně prostřednictvím daňových odpisů. I v tomto případě jde o poměrně komplikovanou oblast vyžadující v mnoha případech znalost také např. předpisů z oblasti stavebnictví. Praktickou radou pak je, aby poplatník měl pro případnou kontrolu dokladováno, k čemu ve skutečnosti došlo. To například znamená v případě zásahů u existujícího majetku doložit stav před započetím prací a po jejich ukončení, vysvětlil Nesrovnal.

Podle daňové poradkyně Jany Vítkové ze společnosti MIVO způsobuje problémy i využití majetku jak pro podnikatelské, tak pro soukromé účely. Je třeba striktně rozdělit související výdaje (případně i příjmy), mít k tomu průkaznou dokumentaci, doplnila Vítková.

Nedostatečné doložení nákladů (výdajů) na služby

Velké množství doměrků se podle odborníků týká také prokázání daňové uznatelnosti nákladů (výdajů) na služby, především pak služby nehmotné povahy, jako je například reklama, poradenství či zprostředkování. V těchto případech musí poplatník prokázat, že nejenom že za službu zaplatil, ale že byla také ve skutečnosti poskytnuta a že ji použil v rámci svého podnikání. Vzhledem k tomu, že v těchto případech dochází někdy k daňovým podvodům, je tato oblast správci daně bedlivě a podrobně kontrolována. K prokázání daňové uznatelnosti pak většinou pouze faktura a doklad o zaplacení či smlouva nestačí, varoval Jiří Nesrovnal.

Podnikatel se může v těchto situacích dostat do nesnází také v případě, kdy jeho dodavatel je nepoctivý a obdržené peníze zatají a nezdaní a správci daně tvrdí, že žádné plnění neposkytl. To pak může nastat nejenom v případě popisovaných služeb, ale obecně u jakýchkoliv dodávek. Platí tedy, že je důležité mít zdokladováno a zdokumentováno poskytnutí daných služeb či jiných dodávek deklarovaných dodavatelem, uvedl Nesrovnal.

Chyby u základu daně

Podnikatelé, kteří končí či přerušují činnost nebo přechází ze skutečných výdajů na paušál, zapomínají upravit základ daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, a to tím, že nedodaní nezaplacené pohledávky a zásoby. Jde o to, že u fyzických osob, které nevedou účetnictví, je výdajem i nákup zásob a příjmem pohledávka, až když dojde k jejímu zaplacení.

Jak doplnila daňová poradkyně Jana Vítková, často podnikatele provází i zmatky u zařazení příjmu do správného dílčího daňového základu. Jde například o cenné papíry pořízené z obchodního majetku vs. pořízené ze „soukromých“ zdrojů, tj. § 7 vs. § 10 při jejich prodeji, nebo o nájem majetku, tedy rozdíl mezi § 9 a § 7 zákona o daních z příjmů, uzavřela Vítková.