5 chyb, které OSVČ dělají v souvislosti s přehledy pro zdravotní pojišťovny

Problémy pořád způsobuje minimální vyměřovací základ či platba nových záloh. Server Podnikatel.cz připravil souhrn nejčastějších přešlapů.

Nepodají přehled

Stále se stává, že OSVČ, které neměly za povinnost podat daňové přiznání, se domnívají, že nemusí ani řešit přehledy. To je však mýlka. Přehled pro zdravotní pojišťovnu (a také ČSSZ) musí podat každý podnikatel, který alespoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. I OSVČ s nulovými příjmy tak musí přehled odevzdat. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje se vyplní jako nulové. OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání podávat, musí navíc přehled podat již v dřívějším termínu, a to nejpozději do 8. dubna 2019.

Chybně vyplněný nebo neuvedený počet měsíců, ve kterých pro OSVČ platil minimální vyměřovací základ

Řada chyb se každý rok vyskytuje u počtu měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ začala podnikat třeba tři dny před koncem měsíce, do měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ, se počítají jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.

Konkrétně se jedná o tyto skutečnosti:

• plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona číslo 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),
• v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,
• OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),
• OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
• OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,
• OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

Nedoloží doklady

S výše uvedenou chybou často souvisí to, že OSVČ zapomenou kromě vyplnění „Prohlášení pojištěnce“ doložit skutečnosti uvedené v tomto prohlášení, například doklad o nároku na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství, nebo o svém případném souběžném zařazení mezi státem hrazené pojištěnce, například potvrzení o studiu.

Chybně stanovené nové zálohy

Problémy působí i stanovení nových záloh, a to především u osob, za které je současně plátcem stát. Pletou se hlavně minimální a nulové zálohy. U zdravotního pojištění platí, že OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu. V druhém roce ale již zálohu platit musí, a to na základě svých předchozích příjmů a výdajů. Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, se zálohy netýkají.

Nedoplacení pojistného

V neposlední řadě se stává, že OSVČ opomenou včas uhradit doplatek pojistného, který vyplývá z podaného přehledu. Musí tak totiž učinit nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Zároveň pak OSVČ musí ještě změnit výši záloh, kterou většina z nich měnila již v lednu. Komu v přehledu pro zdravotní pojišťovnu vyšla vyšší záloha než 2208 korun, musí její výši opět změnit. Případná nová záloha se prvně platí za měsíc, ve kterém OSVČ přehled podala. Kdo tedy podá přehled v březnu, musí už za březen platit novou zálohu.