Zatímco podání daňového přiznání se někteří podnikatelé vyhnou, všechny aktivní OSVČ musí podat přehled pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Připravili jsme souhrn nejčastějších chyb, kterých se podnikatelé v přehledech dopouštějí.
Čtěte také: Jak vyplnit přehled pro ČSSZ za rok 2014 a na co si dát pozor
1. Nepodání přehledu
Ilustrační obrázek.
Jak již bylo zmíněno, přehledy musí podat i OSVČ, které neměly za povinnost odevzdat daňové přiznání. Přehledy totiž vyplňuje každý podnikatel, který alespoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. Přehled musí rovněž podat OSVČ, které neměly žádné příjmy. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje budou nulové. Tyto OSVČ musí podat přehled pro ČSSZ do pátku 31. července a pro zdravotní pojišťovnu dokonce již do středy 8. dubna.
Poradna s daňovým poradcem
Zeptejte se, jak na daňové přiznání. Odpovídá Jan Molín, daňový poradce a člen Prezidia Komory daňových poradců České republiky.
2. Chyby u počtu měsíců
Podnikatelé dále hodně chybují u počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti a hlavně u počtu měsíců, kdy se jich u zdravotního pojištění netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ začala podnikat například dva dny před koncem měsíce, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu je situace opačná. Počítají se totiž jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.
U sociálního pojištění se často chybuje u počtu měsíců u vedlejší činnosti. Činnost je považována jako vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla vykonávána aspoň po část měsíce, a přitom alespoň po část této doby trvaly skutečnosti považované za důvody pro výkon vedlejší SVČ.
3. Chybějící přílohy
Podnikatelé rovněž zapomínají přiložit doklady, které potvrzují, že se jich netýká minimální vyměřovací základ či že podnikají na vedlejší činnost.
4. Špatné vyčíslení zaplacených záloh
OSVČ se leckdy nevyhnou chybám v celkovém úhrnu zaplacených záloh. Buď do nich omylem započítávají i doplatky za předchozí roky, nebo do nich zahrnují platbu, kterou zaplatily v lednu 2014 na předpis zálohy na pojistném za prosinec 2013. Jelikož pojistné je splatné vždy zpětně za předchozí kalendářní měsíc, patří lednové platby ještě k datům předchozího kalendářního roku.
Jak na daň z příjmů?
Přečtěte si daňový speciál, který poradí jak na daň z příjmů věcí krok za krokem.
5. Chybná volba záloh na další rok
Některé OSVČ také chybuji ve stanovení záloh na nový rok, kdy zaměňují hlavně minimální výši záloh a nulové zálohy. OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v minimální výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, zálohy platit nemusí.
U sociálního pojištění zase platí, že OSVČ vedlejší, které nepřekročily rozhodnou částku pro vedlejší výdělečnou činnost, zálohy platit nemusí. Minimální zálohy pro vedlejší činnost pak pro letošek činí 778 korun a pro hlavní 1943 korun.
ČLÁNKY DO MAILU