Podle podnikatelek a podnikatelů je třeba houževnatost a nelpět na chybách. Hodí se i umění vzdát se toho, co nefunguje. A není od věci vykašlat se na dokonalost.
Server Podnikatel.cz tedy vybral pět osvědčených tipů, bez nichž se lze v úspěšném podnikání jen těžko obejít.
1. Start: Trpělivost a houževnatost
Vstup do podnikání nebývá podle zkušeností podnikatelů zrovna procházka růžovým sadem. Rozjezd vyžaduje odvahu, často finanční investici a s ní spojenou ochotu riskovat, protože výsledek je zatím nejistý, i trpělivost během měsíců, kdy je potřeba podnikatelský nápad prověřit realitou. Jiřímu Antošovi, majiteli zábavního parku Mirakulum, trvalo dva roky, než se od první myšlenky na vybudování rodinného parku dostal k jeho otevření.
Čtěte více: Mirakulum, dřevěný zázrak. Toto je podnikatelský příběh o zábavním parku
A začátek vyžaduje také nadšení, motivaci a houževnatost, díky které podnikatel či podnikatelka náročné počáteční měsíce nevzdají a vytrvají, dokud se jejich byznys nerozjede a nezačne vydělávat. A vytrvají i dál, kdy se třeba další dlouhé měsíce ladí technologie.
2. Nezamilovat se: Poučit se i z chyb
Ten nápad připadá podnikateli tak úžasný, že může být náročné ho pustit nebo přehodnotit. Štěpán Hodač z I love Hummus si chtěl v Praze otevřít hummus bar, protože si takové oblíbil při svém pobytu v Izraeli. Jenže najít prostor pro bistro, jaké si představoval, bylo v době, když se do toho pustil, nemožné. Teď zase do bistra nesežene ty správné lidi. Nápad tedy zatím stále odpočívá v šuplíku. A Štěpán Hodač mezitím spolubuduje firmu, která hummus vyrábí a v krabičkách prodává – a expanduje do zahraničí.
Čtěte více: Zachutnal jim hummus, tak ho začali vyrábět. Inspiraci našli na cestách
Také je potřeba neřešit chyby a brát je jen jako možnost zlepšení, posunu, protože jinak fází pokus – omyl, která je většinou při startu podnikání také nevyhnutelná, ani projít nelze. Děsivé ztráty má v začátcích asi každý, kdo se chce osamostatnit a navíc začíná v novém oboru. Předpokládám, že vyučený truhlář by byl na mém místě obratnější. Mě ale to pronikání do nového oboru bavilo a rád jsem se ze svých chyb poučil,
říká k tomu výrobce psacích per Jan Novák.
Čtěte více: K podnikání ho přivedla videa na YouTube. Živí se výrobou psacích per
3. Do školy: Žádný odpor ke studiu
Podle Jana Amose Komenského se mnozí stávají učenými s pomocí knih mimo školu, ale bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole
. Kdo se nechce nic učit, možná udělá lépe, když si samostatný byznys rozmyslí. Podnikání totiž také znamená permanentní nutnost studia a učení.
Když Cyril Holub a Ondřej Frunc začali realizovat svůj nápad na výrobu cideru (dnes mají značku F. H. Prager), rok trávili všechen svůj volný čas studiem materiálů a videí o výrobě ciderů. Až po takovém studijním roce investovali do výroby.
Čtěte více: Češi podlehli fiktivnímu podnikateli. F. H. Pragera oslavují skoro jako Cimrmana
Štěpán Hodač z I love Hummus si domluvil stáže v izraelských restauracích a zadarmo tu pracoval, aby se dozvěděl maximum o výrobě hummusu i o tom, jak funguje restaurační byznys. Pak se zavřel do knihovny na VŠCHT a studoval tu výrobu i konzervaci potravin. Riwaa Nerona, už jako zkušená korzetiérka, začala dálkově studovat Střední průmyslovou školu oděvní v Praze, která nakonec dala její činnosti nový směr.
Čtěte více: Šije korzety a spodní prádlo. Je to dřina, při níž využije i brusku a kladivo
Původně manažerka z farmaceutické firmy Šárka Richtrová neváhala odjet na studia do Francie, když se chtěla vrhnout do nového oboru, dětského nábytku. Navíc bez ochoty hodně se naučit by vyhlédnutou značku, Vibel, ani nemohla začít prodávat. Když jsem školením prošla a přesvědčila se, že vše zvládnu, teprve pak jsem licenci dostala a mohla pražskou firmu převzít,
uvádí majitelka firmy Viabel.
Čtěte více: Pracovala ve farmaceutické firmě, teď plní dětská přání. Čtěte její příběh
4. Realistický přístup: Vyvážit práci a peníze
Nekonečné perfekcionistické ladění jediného produktu a neschopnost pustit ho v pravou chvíli z ruky zřejmě obecně nebude moc funkční podnikatelská strategie. V podnikání je potřeba kromě idejí, vizí, nápadů a snů i realistický a pragmatický přístup, který se projevuje také ve schopnosti vyladit časovou investici s prodejem a konečnou prodejní cenou. Aby se perfekce a dokonalost vyplatila, může být totiž nakonec tak drahá, že se mine s finančními možnostmi cílových zákazníků.
Tak ke své práci přistupuje výrobce hudebních nástrojů Vít Kašpařík, který tvrdí: Nepracuju na dlabaných housličkách dva měsíce. To by musely stát minimálně 60 000 korun. Ty moje pořídíte i za méně než 10 000 a jsou tedy finančně dostupné. A taky nikdy nedělám jen jeden objednaný kus. Vždycky vyrobím aspoň dva nebo tři nástroje, zákazník si vybere ten, který se mu líbí, a společně ho dotvoříme. Zbylé pak nabídnu ve volném prodeji.
Nevidí smysl v tom pracovat na jednom nástroji dlouhý čas a snažit se ho za každou cenu dotáhnout k dokonalosti.
Čtěte více: Podnikat v ústraní a bez reklamy? Pro muže z Beskyd žádný problém
K tomu patří i úvaha, jak chce podnikatel vyvážit kvalitu a kvantitu. Jasno mají například ve zlínském Bezobaláči. Nekoncipovali jsme Bezobaláč jako nějaký tvrdý byznys, nesnažíme se hnát jen za penězi, ale spíše jdeme po kvalitě než po kvantitě,
popisuje jeho spolumajitel Michal Poppe.
Čtěte více: Ve zlínském Bezobaláči prodávají jen to, co by dali svým dětem
5. Cíl: Umění skončit a znovu začít
Vyučený truhlář Jiří Antoš ze zábavního parku Mirakulum začínal po sametové revoluci s opravami a výrobou nábytku. Se svým pseudorenesančním nábytkem z masivu patřil mezi lídry trhu a prodával do zahraničí. Vybudoval si sklad v Milovicích. A po sedmnácti letech skončil. Vkus zákazníků se změnil, kurz koruny se nevyvíjel příznivě. Musel přemýšlet, co dál. A Mirakulum pak vybudoval právě v Milovicích, kde už sklady a pozemky vlastnil, aniž by si vlastně původně uvědomil jejich potenciál.
Je to skoro učebnicový příklad rčení, že konec je nový začátek. A také ukázka toho, jak se může úspěšné podnikání zrodit z přehodnocení zdrojů, které už má podnikatel k dispozici. Jak je v podnikání důležitá schopnost nezaseknout se v jednom ohraničeném pohledu na věc, ale umět se na situaci podívat úplně novýma očima, které se znovu rozkoukají ve změněném kontextu.