Konec televize Z1, ke kterému došlo na začátku tohoto týdne, připomněl, že ať může být investice sebeambicióznější, nemusí vždy vést k vytouženému úspěchu v podobě velkých zisků. Navíc přitom zřejmě ani nezáleží, jak velká společnost či skupina za investicí stojí. I ti nejbohatší miliardáři se totiž nevyhnuli přešlapům. Server Podnikatel.cz přináší výběr pěti nejméně podařených investic, které se uskutečnily v posledních deseti letech.
Televize Z1
V neděli 1. června spustila své vysílání digitální zpravodajská stanice Z1, jejímž jediným akcionářem je skupina J&T. Start televize poznamenaly potíže s titulkováním a také výpadek vysílání, který způsobila silná bouřka,
informoval server Podnikatel.cz na začátku června roku 2008. Toto pondělí, o dva o půl roku později, se na stejném místě objevila zpráva s výmluvným nadpisem Televize Z1 dnes v noci končí
. Důvod je prostý, televize nevydělávala. Během své existence se ani jednou nedostala do kladných čísel a jen za loňský rok utrpěla ztrátu okolo 100 milionů korun. V roce 2009 pak vykázala televize ztrátu přesahující 260 milionů korun.
Majiteli, skupině J&T, tak došla tento týden již trpělivost a provoz televize se proto rozhodl definitivně ukončit. Ještě před několika týdny to přitom vypadalo, že televize prošla pod vedením Zdeňka Šámala úspěšnou restrukturalizací a že se blýská na lepší časy. Podle Jana Potůčka, šéfredaktora serveru Digizone.cz, se na neúspěchu televize podepsalo několik faktorů. Jedním z hlavních z nich je fakt, že televize neměla dostupná data o své sledovanosti a zadavatelé inzerce tak nemohli zjistit, jak velkou část populace jejich reklama zasáhne. Svoji roli sehrál také fakt, že start televize se trefila svým startem do doby, kdy začala finanční krize a následně ekonomická recese. Je to škoda, protože pokud by J&T počkala do konce letošního roku, mohlo být všechno jinak,
domnívá se Jan Potůček. Čtěte více na Digizone.cz: Pět důvodů, proč skončila zpravodajská televize Z1.
Našeadresa.cz
Televize Z1 však rozhodně není jediným mediálním neúspěchem poslední doby. Také jiný gigant, skupina PPF Petra Kellnera, se svým záměrem v oblasti sdělovacích prostředků pohořel. Konkrétně šlo o projekt hyperlokálního zpravodajství na webu Našeadresa.cz, který s velkou pompou odstartoval v polovině roku 2009. Součást projektu tvořilo i školící středisko Futuroom, které se mělo stát vzdělávacím centrem pro všechny typy médií, která se chtějí prosadit na internetu. Zatímco televize Z1 vydržela na mediální scéně dva a půl roku, Našeadresa.cz se poroučela zhruba po jednom roce.
Odborníci se sice liší v odhadech, na kolik skupinu PPF projekt vyšel, řádově se však jednalo o stovky milionů korun. Nejčastěji se v této souvislosti skloňovalo číslo 200 milionů korun, ale zazněly i částky dosahující půl miliard korun. Skupina PPF konec projektu Našeadresa oficiálně zdůvodnila tím, že se hodlá zaměřovat už jen na investice s minimální hodnotou sto milionů eur. Podle odborníků však projekt zřejmě nevydělával vůbec a navíc čelil silné konkurenci v podobě zaběhlých regionálních periodik. Dodnes se mediální analytici neshodnou, zda v zemi jako Česko má hyperlokální žurnalistika šanci na úspěch. Čtěte více na Lupa.cz: Zapadá slunce nad hyperlokálním zpravodajstvím?
Sazka Aréna
Zatímco pro PPF a J&T neznamenají výše zmíněné neúspěšné investice výraznější problém, projekt společnosti Sazka, sportovní aréna v pražských Vysočanech, může způsobit zánik celé firmy. Původně se počítalo s tím, že stavba vyjde na 2 miliardy korun. Celkově však stavba stále více než 7 miliard korun. Problémy Sazce přineslo splácení arény, kdy na její financování vydala nejprve desetileté dluhopisy v objemu 175 milionů eur (asi 4,4 miliardy korun), aby v roce 2006 společnost vydala nové dluhopisy v objemu 215 milionů eur (zhruba 5,4 miliardy korun). Ty mají splatnost do roku 2021.
Podnikatel a miliardář Radovan Vítek, který skoupil pohledávky Sazky za 1,5 miliardy, minulý naplnil své hrozby a poslal loterijní společnost do insolvenčního řízení. Soud návrh na Vítka potvrdil a insolvenční řízení skutečně zahájil. Sázková společnost však Vítkovy pohledávky neuznává, jelikož podle ní již zanikly, a návrh považuje za nedůvodný a šikanózní. Soud nyní zkoumá všechny důkazy a brzy by měl rozhodnout o dalším postupu. Čtěte také: Šéf Sazky Hušák: Nejsme husa určená k oškubání
ČEZ a elektrárna Gacko
V neposlední řadě se ze zlou se potázal i energetický kolos ČEZ, kterému nevyšly některé investice v pobaltských zemích. Asi nejhůře dopadl ambiciózní bosenskosrbský projekt Gacko, který měl stát 1,4 miliardy eur (necelých 40 miliard korun,). Jednalo se o výstavbu nové uhelné elektrárny Gacko II. o výkonu 660 megawattů, modernizaci současné elektrárny Gacko I. a rozšíření těžby v sousedícím povrchovém dole. Výstavba se měla spustit v roce 2009, avšak ČEZ se nedokázal dohodnout s bosenským partnerem, státní firmou NERS, a termín se proto neustále odkládal.
V lednu roku 2009 pak ČEZ oznámil, že prodá svůj podíl bosenskému partnerovi. Vše nakonec vyvrcholilo arbitráží u vídeňského tribunálu. Nejen v Bosně ale ČEZ neuspěl. Také v Kosovu, kde plánoval ve spolupráci s americkou firmou AES postavit uhelnou elektrárnu, mu pšenka zrovna nekvetla. Místní vláda totiž rozhodla, že vypíše tendr na elektrárnu s pouze polovičním výkonem, což se ČEZu nezamlouvalo. Před několika týdny se společnost také zapojila do hromadné stížnosti proti chování maďarské vlády, která na zahraniční investory uvalila mimořádné daně. Podle odhadů mohou maďarské daně připravit ČEZ až o 20 milionů korun. Čtěte také: Ceny energií v roce 2011 nepotěšily, vzrostly hlavně u elektřiny a vody
Globopolis.com
Možná si na to už řada lidí nevzpomíná, ale poslední dekádu neúspěšných investic odstartoval na začátku roku 2001 nezdar společnosti Globopolis.com. Ta provozovala mezinárodní portál, který se věnoval zábavě, kultuře a cestování. Konec projektu byl označován za první velký krach na českém internetu. Investice do portálu celkově stála asi 6 milionů dolarů, z nichž se však nakonec utratila polovina.
Podobně jako u jiných zkrachovalých projektů, tak také záměry Globopolisu se daly označit za přinejmenším ambiciózní. Server se chtěl stát hlavním průvodcem kultury a zábavy ve všech hlavních městech střední a východní Evropy. Vše nakonec dopadlo jako u dalších přehnaných investice, tedy neúspěchem. Na konci Globopolisu se též podepsalo prasknutí bubliny na trhu technologií, které se do velké míry projevilo na celém internetovém světě. Čtěte také: Hlavní rada při zakládání nového slevového serveru? Nezačínejte
ČLÁNKY DO MAILU