Na otázku, jaký je nejhorší typ zaměstnanců, existuje jednoduchá odpověď – ti neschopní. Zaměstnanci však mohou být i schopní, ale přesto se díky svým vlastnostem mohou stát pohromou celé firmy. Server Podnikatel.cz proto přináší přehled 5 typů zaměstnanců, které do své společnosti rozhodně nevyhledávejte.
Alibista
Kdo nic nedělá, nic nezkazí, říkají si zaměstnanci alibisté a složí v ruce v klín a věnují se své rutině. Jestliže působí v oborech, kde je potřeba alespoň minimální kreativita, nezaměstnávejte takové lidi. Alibisté ze strachu z chyb raději nedělají nic nového či nevyzkoušeného. Chcete-li po nich, aby na sebe vzali více odpovědnosti a pokusili pohnout o krok dále, nejspíše tvrdě narazíte. Odpovědi vám bude, že to neumí, že to nikdy nedělali a že se na podobnou činnost nehodí. Nepředpokládejte, že by alibisté někdy zaklepali na dveře vaší kanceláře a řekli vám, že mají nápad, jak posunout firmu vpřed. Bojí se totiž, že byste je mohli pověřit tím, aby se úkolu ujmuli.
Alibisté mají rádi neměnný svět, kde je nepřekvapí nic neobvyklého. Panická hrůza je pak vysloveně objímá, když musí dělat na něčem, u čeho je nejistý výsledek. Přesto se s tímto druhem zaměstnanců dá pracovat. Chce to však notnou dávku trpělivosti a porozumění. Alibista musí především překonat strach z chyb a případných postihů. Podaří-li se vám ho přesvědčit, že přešlapy patří mezi běžné věci a že kvůli nim nevyhodíte a vybudujete vzájemnou důvěru, dokáže i alibista překonat sám sebe. Ne každý podnikatel má však čas a možnost se u zaměstnanců tolik osobně angažovat a v řadě společností proto alibisté “úspěšně” zůstávají na svém místě a tím sráží i celou firmu o patro níže. Čtěte také: 7 oborů podnikání s nejlepší pověstí.
Všeználek
Není na zemi snad otravnějších lidí než těch, kteří si myslí, že pobrali všechnu moudrost světa. Všude byli, všechno viděli, všemu rozumí. Se všeználky se nedá kloudně hovořit, jelikož k jejich “širokým znalostem” již podle nich nemůže nikdo nic obohacujícího dodat. Naopak jsou schopní tito nejmenovaní géniové hodiny poučovat šéfa, jak lépe by měl vést podnik a jaké chyby dělá. Počítejte s tím, že zaměstnanci – chytráci vám nedají vydechnout. Jejich hlas slyšíte neustále, ruku v ruce se všeználectvím jde totiž upovídanost.
V 12 hodin k vám přijdou a do 2 hodin vám s přehledem odvypráví, proč váš poslední pokyn nešel splnit a jak to fungovalo v předchozích 20 firmách, kde předtím působili. Vaši otázku, z jakých důvodů odešli z předešlých zaměstnání, zpravidla odbudou s tím, že s šéfem nebyla kloudná řeč. Když chytrákovi zadáte úkol, jen stěží vás nechá mu něco vysvětlit. Přece nepotřebuje poradit prkotiny, který již vytvářel v 10 zemích celého světa. Že výsledky takovýchto sebevědomých počinů bývají tristní, nemusíme připomínat. Nečekejte nicméně, že všeználek přizná chybu. Porucha totiž podle něj zajisté nastala na vašem přijímači. Čtěte také: 7 oborů podnikání s nejhorší pověstí
Patolízal
Hodně šéfů má nutkání se obklopovat Hujery a podobnými patolízaly, kteří jim dokážou pochválit i vysmrkání se. Neexistuje však pomalu horší chyba, než mít kolem sebe přikyvovače, jejichž jediným cílem je vám co nejvíce pochlebovat. Osobně vám samozřejmě souhlasná stanoviska mohou zahřát na duši (a hlavně na egu), avšak v případě špatného nápadu můžete kvůli absenci kritického pohledu brzy dojet. Veškeré rozhodování a rozvoj firmy pak totiž leží na vašem hřbetě, jelikož od patolízalů se vlastní iniciativy či konstruktivní kritiky nedočkáte.
Konstruktivní kritika a diskuze nad rozdílnými názory přitom tvoří základ jakéhokoli pokroku, a to nejen ve firemní sféře. Doba neomylných králů a jejich věrných rádců už patří pouze do pohádek, vy se v podniku snažte pochlebovačů vyvarovat. Jsou to oponenti, kteří vás posouvají dále, ne souhlasné bezobsažné přikyvování. Jak takové patolízalství přesně v reálu vypadá, sehrála výborně v jednom ze svých skečů i legendární skupina Monty Python.
Skeč Monty Pythonů o patolízalství
Šest scénáristů sedí kolem stolu, v jehož čele stojí impozantní prázdné křeslo. Všichni uctivě čekají. Náhle do místnosti vchází producent Larry Saltzberg. Scénáristé okamžitě vyskočí od stolu.
Larry: Dobré ráno, hoši.
Scenáristé: Dobré ráno, pane Saltzbergu.
Vyběhnou, aby mu pomohli do křesla
Larry: Chci vám říci, jako producent mám nápad na příští biják a od vás chci, abyste ho napsali.Scenaristé: Děkujeme, děkujeme.
.
.
.
Larry: Takže na začátku bijáku…vidím sníh! (scénáristé tleskaji) Bílej sníh!
Čtvrtý scénárista: Pomyslete ty barvy!
Larry: A ve sněhu vidím…strom!
Scénáristé (tleskají): Ano! Ano!
Larry: Počkejte, ještě jsem neskončil.
Třetí scénárista: Ono to není všechno?
Larry: A u toho stromu, pánové, vidím…psa!
Scénáristé: Olé!
Larry: A pánové, ten pes dojde ke stromu a vyčůrá se na něj,
Scénáristé: Aleluja!
Šestý scénárista: A máme biják!
Pátý scénárista: Říká to přesně, přesně!
Čtvrtý scénárista: To je jinči kafe
Třetí scénárista: Pane, nevím, jak to říct, ale budu naprosto upřímný. Upřímně a ze srdce věřím, že za tato vaše story je největším příběhem v dějinách kinematografie.
.
.
.
Zdroj: Monty Pythonův létající cirkus: Nic než slova, první svazek
Bezzásadový kariérista
Ambicióznost a cílevědomost se řadí v současné době mezi značně ceněné vlastnosti. Manažerské příručky doporučují podnikatelům vyhledávat typy lidí, kteří mají tzv. “tah na branku”. Údajně tito lidé patří mezi nejlepší pracovníky, o kterých každý zaměstnavatel sní. Samostatní, proaktivní a flexibilní. Aby se však tito zaměstnanci stali skutečnou oporou firmu, musí kromě těchto vlastností disponovat také dostatečně lidským rozměrem. Bez morálky a sociální inteligence se totiž stávají z těchto vysněných pracovníků noční můry nejednoho zaměstnavatele i kolegů.
Zaměstnávat lidi, kteří jsou schopní obětovat vlastní matku, aby postoupili o krok výše, není rozhodně žádný med. Bezzásadoví kariéristé se nikdy nestanou loajálními k firmě a k pracovnímu kolektivu. Myšlenky na jejich kariérní postup a získání moci zastiňují cokoli ostatního. V týmu s nimi lze jen těžko počítat, a pokud už s někým dělají na projektu, snaží se všechny kladné výsledky přivlastnit sobě. Nezřídka se též stává, že kvůli vlastnímu prospěchu jsou bezzásadoví kariéristé schopní potopit celou firmu. Pokud se neživíte vymáháním výpalného, vyhýbejte se jim, co to jen jde. Čtěte také: 5 tipů, jak se vyhnout pracovnímu stresu
Vymlouvač
“Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod,” říká trefně jedno přísloví na adresu vymlouvačů. Tento typ zaměstnanců patří mezi mistry světa v odůvodnění toho, proč nešlo zvládnout zadanou práci, proč nešlo přijít včas na poradu anebo do práce, proč nebylo možné prodat ani jeden výrobek, či proč již přes měsíc neodpovídají na dotazy dodavatelů. Podnikatelé s nimi navíc mají velice těžké pořízení, jelikož jejich výmluvy bývají často neprůstřelné. Zkuste se obořit na zaměstnance, který pomáhal při autonehodě. Vyhoďte zaměstnance, s nímž se rozešla přítelkyně a on v současnosti prochází těžkým životním obdobím. Pokud není zaměstnavatel opravdu tvrďák, většinou vysvětlení vymlouvačů se skřípěním zubů přijme.
Jestliže podnikatel narazí na takového zaměstnance ve své firmě, měl by se snažit držet několika pravidel. Nechce-li se podnikatel přímo podobného zaměstnance zbavovat, vyplatí se rozhovor mezi čtyřma očima. V něm by měl zaměstnavatel pracovníkovi vysvětlit, že dlouhodobě se neplnění povinností nedá tolerovat a že problém se nachází spíše v něm samotném než ve zlém světě okolo. Vymlouvačům by se měl podnikatel snažit stanovit přesné termíny, dokdy musí splnit konkrétní úkoly. Práci těmto zaměstnancům nelze zadávat na měsíc dopředu, naopak spíše zkraťte termíny (a tím i množství práce) na minimum a dbejte, aby se dotyčný naučil plnit úkoly aspoň ze dne na den. Postupně pak lze časové požadavky a objem úkolů prodlužovat, respektive zvyšovat. Čtěte také: První podnikatelské krůčky? Přinášíme 5 + 1 tipů, na co se zaměřit
ČLÁNKY DO MAILU