Vláda se nachází v druhé polovině svého volebního období a má již tak za sebou řadu schválených zákonů. Některé se přímo dotýkají i podnikatelů, a to pohříchu negativním způsobem. Vláda sice novinky hájí bojem proti daňovým únikům, faktem ale zůstává, že schválená opatření dopadají i na poctivé podnikatele. Vybrali jsme 5 nejhorších změn pro podnikatele, které zavedla tato vláda.
Kontrolní hlášení k DPH
Kontrolní hlášení k DPH se sice podává až od letošního roku, novela zákona o DPH, jež jej zavedla, ale patřila mezi první normy, které vláda připravila. Od letošního roku se kontrolní hlášení týká všech plátců DPH. Právnické osoby musí hlášení podávat každý měsíc, fyzické osoby pak podle zdaňovacího období. Původně navíc byly v zákoně stanoveny přísné lhůty a sankce za nedodržení povinností. Pokutu šlo dokonce dostat i v případě, že jste hlášení podali včas a měli ho správně. Další novela zákona o DPH nicméně sankční režim aspoň zmírnila.
I tak ale přineslo hlášení pro podnikatele velkou administrativní i finanční zátěž. Podle údajů Hospodářské komory ČR musela více než polovina plátců DPH investovat do vlastního vyplňování kontrolního hlášení více hodin a méně než 1 den, pětině to trvalo 1 až 3 dny. Z propočtů pak vychází, že všem čtvrtletním plátcům vyplnění kontrolního hlášení zabralo celkem až 1,2 milionů hodin, měsíčním plátcům DPH téměř 1,3 milionů hodin. Drobní podnikatelé museli uhradit až 10 tisíc korun na zavedení agendy kontrolního hlášení. U velkých podniků byly náklady vyšší, třetina z nich za tuto agendu zaplatila řádově desítky tisíc Kč, další třetina pak dokonce více než 100 tisíc Kč.
Čtěte více: 2,5 milionu hodin strávili podnikatelé nad hlášením k DPH, chtějí kompenzace
Elektronická evidence tržeb
Statisíců podnikatelů se má rovněž dotknout elektronická evidence tržeb (EET). Zákon o evidenci tržeb stanovuje podnikatelům, kteří pracují s hotovostí a dalšími obdobnými platbami, vést jejich elektronickou evidenci. Zároveň se sníží DPH u restauračních služeb z 21 na 15 % a zavede se jednorázová sleva na dani ve výši 5000 Kč. Jak už ale ukazují první nabídky pokladních zařízení a softwarů pro evidenci tržeb, sleva rozhodně náklady nepokryje. Navíc samozřejmě platí, že jde o slevu na dani, kdo tedy vydělává málo, náklady bude muset hradit plně ze svého.
U EET nicméně stále není jisté, kdy začne platit a koho všeho se bude týkat. Sám ministr Andrej Babiš včera uvedl, že původně plánované spuštění v prosinci 2016 se může posunout na začátek roku 2017. Ve hře jsou rovněž výjimky pro některé podnikatele, například pro ty s nízkým obratem.
Čtěte více: Odložit ostrý start #EET? Ministerstvo takový scénář připouští
Omezení otevírací doby obchodů
Obchodníků se navíc dotkne další novinka, kterou před pár dny schválila Poslanecká sněmovna. Jde o omezení otevírací doby obchodů. Prodejny s rozlohou nad 200 m2 totiž budou muset mít během 7 vybraných svátků zavřeno. Konkrétně se jedná o 1. ledna, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den pak budou moct mít velké obchody otevřeno jen do 12 hodin.
Zákon o omezení otevírací doby je tak kočkopes. Omezení se totiž týká jen velkých obchodů, čímž je znevýhodňuje oproti menším podnikatelům. Předkladatelé rovněž nebyli schopni vysvětlit, proč se omezení týká jen výše zmíněných dní a ne například červencových svátků nebo 17. listopadu.
Čtěte také: Zavřeno o svátcích? Tohle skončí ústavní stížností, říká Hospodářská komora
Trestní odpovědnost právnických osob pro pomluvu
Před pár týdny se rovněž rozšířil zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Poslanci nakonec nepřijali senátní úpravu a firmy se tak budou moci z odpovědnosti vyvinit, pokud vynaložily veškeré možné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránily. V novele naopak zůstala možnost stíhat firmy za pomluvu. Proti tomu marně protestovala Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Podle již dříve zveřejněného vyjádření SPIRu povede změna v zákoně k neúnosnému tlaku na autocenzuru novinářů i vydavatelů, provozovatelů televizního vysílání či provozovatelů internetových stránek.
Povinná elektronická podání a automatické pokuty
Mezi změny, které podnikatele nepotěšily, patří i rozšíření povinného elektronického podání. Od loňského roku musí podnikatelé, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku nebo mají za povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, činit vybraná podání pouze elektronicky. Podání jsou navíc povinni učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Vloni šlo tuto povinnost splnit e-tiskopisem. Přiznání jste tedy mohli poslat přes Daňový portál finanční správy, aniž byste jej nějak elektronicky podepisovali. Museli jste však vytisknout tzv. e-tiskopis (jakýsi jednostránkový výtah podaného přiznání, který slouží jako potvrzení o odeslání), ten ručně podepsat a do 5 dní doručit na příslušný finanční úřad. Letos však tato výjimka skončila a podání přiznání k dani z příjmů již majitelé zpřístupněných datových schránek nevyužijí. Musí tak přiznání podat jednou z těchto možností:
- podepsané uznávaným elektronickým podpisem,
- odeslané prostřednictvím datové schránky, nebo
- s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Od letošního roku navíc musí všichni plátci DPH podávat přiznání elektronicky, tedy i plátci DPH - fyzické osoby s obratem do 6 milionů korun za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Do konce roku 2015 přitom měli výjimku a mohli přiznání podávat i v papírové podobě.
Od roku 2015 navíc mohou podnikatelé dostat pokutu, pokud nepodají finančnímu úřadu vybrané formuláře v elektronické podobě, ačkoli to měli za povinnost. Výše penále činí 2000 korun. Zatímco vloni dostaly pokutu stovky podnikatelů, letos se jednalo již o tisíce.
ČLÁNKY DO MAILU