Některé uskutečněné platby se budou v kontrolním hlášení k DPH uvádět kumulativně. Hranice činí 10 tisíc korun. Zda se tato částka počítá i s DPH, jak postupovat v případě osvobozených plnění a i na další otázky odpovídá na svém webu finanční správa.
Čtěte také: Následné a opravné kontrolní hlášení. Tady jsou příklady, proč na něj dojde
Dotaz 1 – jak vyplňovat plnění v různých daňových režimech
Jakým způsobem budeme postupovat při vyplňování jednotlivých řádků a oblastí kontrolního hlášení v případě, že vystavíme na jednom daňovém dokladu (jedno evidenční číslo) plnění spadající do různých daňových režimů (např. běžný režim a režim přenesení daňové povinnosti)?
Odpověď 1
V případě souhrnných daňových dokladů a běžných daňových dokladů, které obsahují plnění podléhající různým daňovým režimům, respektive obecně druhy plnění, které se vykazují v kontrolním hlášení v rámci samostatných oblastí, se použije evidenční číslo takovéhoto daňového dokladu vícekrát. Například dodavatel mobilních telefonů dodá současně mobilní telefony za 120 000 Kč a náhradní pouzdra za 12 000 Kč, přičemž vystaví jeden daňový doklad. Do kontrolního hlášení tento dodavatel uvede totožné číslo daňového dokladu na dvou řádcích: jednou v oddíle A.1. a jednou v oddíle A.4. – dle příslušného „režimu“ plnění. V daném případě i pokud by dodání pouzder nepřevýšilo částku 10 000 Kč, uvádělo by se v oddíle A.4., neboť příslušný daňový doklad ve své souhrnné částce převyšuje stanovený limit 10 000 Kč včetně daně.
Dotaz 2 – osvobozená a zdanitelná plnění na daňovém dokladu
Do jakého oddílu máme zahrnout vystavený daňový doklad pro plátce (vydaná faktura), který bude v celkové částce např. 25 000 Kč včetně daně, když z toho je 22 000 Kč osvobozeno od DPH (např. nájemné) a 3000 Kč je za poplatky včetně 21% DPH. Máme částku 3000 Kč včetně DPH vyplnit do oddílu A.5. nebo do oddílu A.4. (částka 22 000 Kč, která je osvobozená od daně, se do kontrolního hlášení neuvádí).
Odpověď 2
Posouzení hodnoty plnění (limit 10 000 Kč vč. daně), které je rozhodné pro určení vykázání v oblasti A.4. nebo A.5. kontrolního hlášení, je nutné vztáhnout k celkové hodnotě uvedené na daňovém dokladu, bez ohledu na charakter daných plnění (plnění zdanitelná – v běžném režimu, nebo režimu přenesení daňové povinnosti nebo plnění osvobozená). Na základě uvedeného tak může nastat situace, že v oblasti A.4. bude vykázáno i plnění s hodnotou nižší než 10 000 Kč včetně daně, a to za předpokladu, že příslušný daňový doklad ve své souhrnné částce převýší stanovený limit. Ve vašem případě tedy částku 3 tis. Kč uvedete do oddílu A.4. kontrolního hlášení (částka 22 tis. Kč, jelikož je osvobozená od daně se do kontrolního hlášení neuvádí). Uvedené rovněž platí pro plnění vykazovaná v části B kontrolního hlášení (B.2. a B.3.).
Upozorňujeme, že v případě splátkového (§ 31 zákona o DPH) nebo platebního (§ 31a zákona o DPH) kalendáře se pro splnění limitu (10 000 Kč včetně daně) uvažuje součet všech jednotlivých dílčích plnění/úplat na těchto dokladech uváděných.
Čtěte také: Kontrolní hlášení je tady. Čtěte velký přehled, co, kdo, kdy a jak musíte splnit
Dotaz 3 – souhrn daňových dokladů
Ráda bych se zeptala v souvislosti se zaúčtováním paragonů, které jsem souhrnně nalepila na papír a součtovou částkou (pokud byly stejného charakteru) zaúčtovala. Jak postupovat, když součet těchto paragonů přesáhne 10 000 Kč? Budu muset u každého vypisovat evidenční číslo dokladu a uvádět je v části A.4. (pokud se jedná o námi vystavené paragony) nebo B.2. (pokud účtuji o paragonech od dodavatelů) kontrolního hlášení?
Odpověď 3
Zákon o DPH upravuje daňové doklady v díle 5 (§ 26 a násl.), přičemž nerozlišuje pojmy jako paragon, případně faktura apod.. Limit 10 000 Kč včetně daně se posuzuje ve vztahu k plněním uvedeným na jednom dokladu, přičemž způsob účtování dokladů není rozhodující. Pokud tedy hodnota plnění uvedená na jednom daňovém dokladu (paragonu) nepřesáhne částku 10 000 Kč vč. daně, uvedou se veškeré tyto doklady do části A.5./B.3. a to v souhrnné částce za celé období (bez nutnosti vykázání detailních náležitostí jednotlivých dokladů). Pokud by tedy mezi souhrnně zaúčtovanými doklady byl daňový doklad přesahující hodnotu 10 000 Kč, je nutno tento doklad uvést samostatně do oddílu A.4./B.2. kontrolního hlášení.
Dotaz 4 – poměrný nárok na odpočet daně
Jako plátce DPH jsem přijal zdanitelné plnění – daňový doklad vystavený plátcem DPH – v celkové hodnotě 11 000 Kč, ze kterého mám pouze poměrný nárok na odpočet daně dle § 75 zákona o DPH. V souvisejícím daňovém přiznání a kontrolním hlášení budu tudíž uplatňovat nižší hodnoty odpočtu, než prezentuje přijatý daňový doklad (uplatněný nárok na odpočet daně bude pod 10 000 Kč). Jak tuto hodnotu vykázat v souvisejícím kontrolním hlášení?
Odpověď 4
Poměrný nárok na odpočet z příslušného daňového dokladu bude vykázán v části B.2. kontrolního hlášení, neboť pro posouzení stanoveného limitu pro část B.2. (tj. 10 000 Kč) uvažuji celou hodnotu daňového dokladu (zde činí 11 000 Kč) – bez ohledu na to, jakou výši odpočtu daně plátce uplatňuje. Do souvisejícího řádku části B.2. kontrolního hlášení je kromě dalších položek nutné specifikovat i to, že jde o uplatnění poměrného nároku na odpočet – zaškrtnutí příslušného pole „ANO“.
Obdobně se postupuje i v případě, že doklad obsahuje i další plnění, ze kterých si plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet = pro posouzení limitu je rozhodná celá hodnota daňového dokladu včetně daně bez ohledu na režim DPH, či výši uplatňovaného nároku na odpočet daně.
Dotaz 5 – plnění v režimu přenesené daňové povinnosti a standardní režim
Jak budou v kontrolním hlášení (u dodavatele a odběratele) vykázána běžná zdanitelná plnění (tj. s uplatněním DPH) v případě, kdy je na jednom daňovém dokladu uvedeno plnění v režimu přenesení daňové povinnosti ve výši 8000 Kč a běžné zdanitelné plnění ve výši 5000 Kč + 1050 Kč DPH.
Odpověď 5
Pro posouzení zařazení daňového dokladu do příslušné části kontrolního hlášení je rozhodující součet hodnot všech plnění nebo přijatých úplat vykazovaných na daňovém dokladu, bez ohledu na režim dotčených plnění. Vzhledem k tomu, že v uváděném případě převyšuje hodnota plnění na daňovém dokladu částku 10 000 Kč včetně daně, bude běžné zdanitelné plnění (tj. základ daně 5000 Kč + 1050 Kč daň) vykázáno v části A.4. u dodavatele a v řádku B.2. u odběratele.
Jenom pro úplnost uvádíme, že základ daně u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v částce 8000 Kč uvede dodavatel v části A.1. Odběratel uvede základ daně a daň odpovídající přijatému plnění v části B.1.