Dobrý den,
zajímalo by mě, jaké číslo dokladu uvádět do kontrolního hlášení v případě, že dodavatel v tomto případě fa Wedos - poslytovatel internetových služeb vystavuje po úhradě zálohové faktury další samostatnou fakturu a následně ještě samostatný daňový doklad - každý z dokladů má jiné číslo. Aktuálně používáme pouze číslo daňového dokladu.
Jaké číslo tedy psát do kontrolního hlášení?
Číslo faktury nebo číslo daňového dokladu?
Děkuji za informace.
Pro účely DPH se evidují jen daňové doklady. Tedy "výzva k platbě" se neeviduje (není daňovým dokladem). Eviduje se "daňový doklad" (za přijatou platbu) a evidenčním číslem pro účely kontrolního hlášení je číslo daňového dokladu. Asi by se měla evidovat i "faktura" (a evidenčním číslem daňového dokladu bude její číslo), přestože na ní není napsáno, že je daňovým dokladem - výsledný součet DPH totiž obvykle není nulový, i když je ta částka jen v řádu haléřů. Wedos v tom má obecně dost bordel, protože mu ty částky nikdy přesně nesedí a zaokrouhluje velmi obskurním způsobem.
a naivní představy o nasazení výpočetní techniky k nalezení daňových úniků. Až prohrají pár soudů, budou se divit. Finanční škody způsobené českým státem občanům díky této zbytečné evidenci zůstanou.
Ke spárování faktur nepotřebujete přesnou shodu symbolů vzhledem k tomu, že kód číslování dokladů je značně redundantní a chybějící části lze dobře rekonstruovat.
Samotné hlášení pak nemůže být použito jako důkaz u soudu, protože realitu zobrazuje jen zprostředkovaně a není důkazem ve smyslu, že k nějakému aktu vůbec došlo.
Tady jde ale o to, že pokud se to nespáruje, FÚ patrně pošle oběma stranám výzvu podle § 101g, odst. 2. Pokud subjekt nezareaguje do 5 kalendářních dnů, dostane automaticky pokutu 30 tisíc. Zákon je velmi pravděpodobně protiústavní, takže by mělo být možné uloženou pokutu vymoci zpět (včetně dalších nákladů a škod), ale to je pro pokutovaného celkem slabá útěcha.
No až budou mít 10%-20% nespárovaných faktur, tak to bude mazec :-))) Jinak na základě statistické analýzy už dnes lze podle daňových přiznání odhalit podezřelé subjekty, osoby i firmy a podezřelé vzorce chování. Kontroly by se pak neměly dělat naivně, tedy s cílem odhalit podvod, ale specifikovat podezřelý vzorec chování, a teprve na základě toho odhalovat podvody ve velkém. A nestálo by to tolik, protože k získání potřebných dat si stačí zkontrolovat pár faktur u vytipovaných subjektů.
proč nikde na světě kontrolní hlášení nejsou? Protože lze snadno tento systém použít proti němu samému. Firmy stojící za karuselovými obchody ho zablokují pomocí DDOS útoku, firmy bílých koní budou generovat opravná hlášení až systém zahltí. Stát se bude tvářit, že to funguje a fakticky to uloží k ledu. Buzerace slušných firem ale zůstane. ANO bude líp.