Ačkoli se stále mluví především o elektronické evidenci tržeb (EET), řadě podnikatelů přidělává vrásky na čele spíše jiná nová povinnost. Není jí nic jiného než kontrolní hlášení k DPH. Zeptali jsme se odborníků, které problémy se s touto novinkou roku pojí.
1. Automatické sankce
Jedním z hlavních problémů, na který poukazují hlavně podnikatelé, jsou tvrdé sankce, které se v případě nesplnění povinnosti (nebo opoždění) udělují automaticky. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši
- 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Zákon o DPH tak neumožňuje žádné úlevy nebo možnost prominutí, které by finanční úřad mohl udělit v konkrétních odůvodnitelných případech.
Čtěte také: Kdo se opozdí s kontrolním hlášením, dostane bez milosti tisícikorunovou pokutu
2. Přísné lhůty
Kontrolní hlášení přidělává podnikatelům vrásky na čele.
Automatické sankce navíc navazují na přísné lhůty, které se s kontrolním hlášením pojí. Zatímco například u daňového přiznání se podnikatelé mohou několik dní beztrestně opozdit, v případě kontrolního hlášení musí dodržet lhůtu stůj co stůj. Hlášení prostě musí být podáno do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (případně čtvrtletí) Navíc nejde jen o termíny pro samotné podání hlášení. Pokud se něco finančnímu úřadu nebude na hlášení zdát, vyzve plátce k nápravě nebo upřesnění. Podnikatelé pak musí do pěti dnů podat následné kontrolní hlášení a v něm buď informace potvrdit nebo upřesnit. Informaci navíc firma dostane do datové schránky nebo na e-mail.
Podle Pavly Břečkové, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, to klade nepřiměřené nároky na prakticky neustálou přítomnost účetní. Významný problém to způsobuje zejména v MSP (malých a středních firmách), kde přirozeně není zastupitelnost tak kvalifikovaných profesí jako je právě účetní. Stačí přitom, aby měla úraz a o pár dní později si přečetla vzkaz od správce daně – firma tak může okamžitě přijít o desítky tisíc korun,
vysvětlila serveru Podnikatel.cz Břečková.
3. Nutnost změn informačních systémů
Ačkoli z ministerstva financí zaznívalo, že kvůli kontrolnímu hlášení nebudou muset firmy prakticky změnit systémy a že jen budou přeposílat údaje, které už nyní vedou, není to podle odborníků pravda. Především veškeré údaje potřebné pro vyplnění evidence většinou nejsou, zejména u větších plátců, k dispozici v rámci jedné databáze,
upřesnil Petr Toman, partner firmy KPMG Česká republika.
Informační systémy firem totiž často neobsahují veškeré informace nutné k sestavení kontrolního hlášení nebo naopak obsahují i transakce, které se v kontrolním hlášení reportovat nebudou. Tyto odchylky je třeba identifikovat a upravit, což vyžaduje poměrně zásadní zásah do informačního systému. Veškeré změny je třeba navrhnout, schválit a otestovat,
uvedl serveru Podnikatel.cz Martin Diviš, odborník na nepřímé daně společnosti PwC ČR. Že změny systémů navíc nejsou zdarma a kromě peněz stojí i čas, asi není třeba dodávat.
Čtěte také: Víme, kdo všechno musí od roku 2016 řešit kontrolní hlášení
4. Přesná evidenční čísla dokladů
Velké problémy předpovídají odborníci u evidenčního čísla daňového dokladu, které by mělo být uváděno přesně tak, jak jej odběratel dostane od dodavatele. Tedy i s písmeny, pomlčkami, lomítky a dalšími znaky. Různé informační systémy se však k těmto znakům a písmenům chovají různě a velká většina společností eviduje pouze číselnou část evidenčního čísla daňového dokladu, kterou pak používá jako variabilní symbol. Dále informační systémy neobsahují informace ohledně kódu plnění u režimu přenesení daňové povinnosti nebo třeba data jsou evidována v jiné struktuře,
doplnil Martin Diviš.
Čtěte také: Podívejte se, co všechno budete muset vyplňovat v kontrolním hlášení k DPH
5. Nevykazování interního storna
Jak dále dodal Martin Diviš, problém může být také, pokud je jedním daňovým dokladem vyfakturováno více objednávek nebo pokud společnosti používají tzv. „interní storna“. Systémy tyto případy často neumí pro účely kontrolního hlášení správně odfiltrovat. Zatímco v DPH evidenci lze vykazovat i interní storna dokladů, protože neovlivní celkovou daňovou povinnost, v kontrolním hlášení to možné není.
Problémů existuje více
Výše zmíněné problémy uvedli sice odborníci jako hlavní, různých dalších potíží ale může nastat celá řada. Problematické může být vykazování tzv. „selfbillingu“, tedy situací, kdy daňový doklad vystavuje místo dodavatele odběratel. Stejně tak odborníci upozorňují na to, že odběratelé či dodavatelé, kteří jsou osobami povinnými k dani, musí uvádět daňové identifikační číslo, a to i v případech, kdy nejsou plátci DPH. Praktickým problémem je například i požadavek uvádět veškeré údaje uvedené na jednom daňovém dokladu na jednom řádku kontrolního hlášení. Toto může být problematické zejména v případech, kdy na jednom daňovém dokladu (faktuře) jsou zahrnuta plnění v základní i snížené sazbě, neboť pro potřeby zaúčtování takového dokladu jsou údaje obvykle rozděleny,
uzavřel Petr Toman z KPMG Česká republika.
ČLÁNKY DO MAILU